Haldy ve Velké Střelné

Těžba a ukládání břidličného „odpadu“, v největším ložisku břidlice v Jesenické oblasti a zřejmě i ve střední Evropě, zde probíhalo příležitostně od 16. století a pravidelně od 18. století. Písemně doložená těžba je z roku 1832 a Velká Střelná se postupně stala evropsky proslulým místem břidlicovému průmyslu (Jánský důl, resp. důl Velká Střelná). Až do roku 1866 byly haldy tvořeny jako produkt povrchové těžby a později jako produkt povrchové i hlubinné těžby. Na haldách bylo také postaveno několik budov. Vznik hald byl ukončen s rychlým utlumením důlní činnosti ve spojitosti s vysídlením německého obyvatelstva z Československa v roce 1946 a následným vznikem vojenského prostoru. Výšky hald jsou až desítky metrů a na některých místech jsou vybudované vysoké opěrné zdí z naskládané z břidlice. Pod haldami je také malé jezírko na Střelenském potoce. Břidlice z hald se využívala také pro potřeby vojenského prostoru ve vojenském újezdu Libavá.[1][2][3][4]