Hakka Muggies

Hakka Muggies založili na přelomu let 2001 a 2002 Markéta Janatová a Erik Onoda.[5] První koncert se odehrál v červnu 2002 v Praze.[5] V srpnu 2002 vytopila zkušebnu kapely na Invalidovně povodeň; zatopenou aparaturu se později podařilo zprovoznit.[6] V roce 2004 vznikla dema Rocky Road to Ireland a Jezevci a bubny. První regulérní album Is fearr an bás vyšlo v roce 2007, o tři roky později následovalo Feed the fairies.

Na koncertě v Music Baru Bretagne v Souticích v lednu 2008 (Hakka Muggies vystoupili spolu s kapelami Malá Bílá Vrána a Vostuda společnosti) zaútočili na bar zápalnými lahvemi neonacisté z organizace Anti-Antifa. Tři návstěvníci koncertu byli při útoku zraněni.[7]

V roce 2016 vyšlo po dvou letech nahrávání konceptuální album MDCCXLVI (1746), týkající se Jakobitského povstání ve Skotsku,[8] které ukončila bitva u Cullodenu v roce 1746. Autorem většiny textů je Erik Onoda, většinu hudby složil s využitím lidových motivů flétnista Albrecht K. Smuten, který v průběhu nahrávání z kapely odešel, ale album dotočil. Novým flétnistou se stal Martin Vítězník. K albu byl v limitované edici přiložen flash disk se kompletní dosavadní tvorbou skupiny ve formátu mp3. Album obsahuje licenční ujednání Klidně si to kopírujte, půjčujte a šiřte, budeme rádi,[8] obdobná licence byla i na albu Is fearr an bás.[9]

Hakka Muggies bývají přirovnáváni k zahraničním kapelám jako The Pogues, Levellers, Cruachan či In Extremo.[10][11]

Kapela sama definuje svůj styl jako world music-metal[12] či keltský rockpunkmetal[13] a píše, že "ve své tvorbě kombinuje lidové melodie Irska, Skotska a Bretaně s rockem a občasnými odbočkami k metalu a punku".[14] Podle Ondřeje Helara ze serveru Metalopolis.net Hakka Muggies "sází na líbivá místa okatě propůjčené (sic) z irského, skotského nebo bretaňského folklóru, místy HAKKA MUGGIES sahají i přímo ke coverům tamějších lidovek, které leckdy ponechávají s původní lyrikou, což je škoda."[15] Hudební publicista Petr Korál popsal styl Hakka Muggies jako "docela řízný bigboš, aniž by se vytratily ony elegantní a pro tvář skupiny naprosto určující keltské melodické ornamenty".[16] Recenzenti oceňují kapelu za energická vystoupení a značný "drajv"[3] a kreativní zapojení netypických nástrojů (šalmaj, bodhran, keltská harfa),[17][3][11][18] naopak vytýkají kapele slabší pěvecké výkony,[15][1][17][10][19] malý podíl autorského materiálu,[15] a horší interpretaci cizojazyčných písní oproti písním v češtině.[15][17][10][18]

Hakka Muggies na trutnovském festivalu, 2012
zleva Jadrná, Onoda, Janatová, Pobuda, Jejkal a Smuten

• Martin Pobuda (zpěv, bodhran)
• Erik Onoda (kytara, zpěv)
• Markéta Janatová (housle, zpěv)
• Martin Vítězník (irská píšťala, bombard)
• Petr Jejkal (basová kytara)
• Jiří Skála (bicí)

• Rocky Road To Ireland (demo, 2004)
• Jezevci a bubny (demo, 2004)
• Is fearr an bás (2007)
• Feed the fairies (2010)
• Stín Černého hvozdu (EP jako příloha ke knize Míly Lince, 2011)
• MDCCXLVI (2016)
• Farewell to Erin (2017)

• Oficiální stránky
• Hakka Muggies na Bandzone
• Hakka Muggies na Facebooku