Hajk

Hajk (arménským písmem Հայկ), také Hajk Veliký nebo Hajk Nahapet (doslova „praotec“), je legendární postava zakladatele arménského národa a prvního panovníka dynastie Hajkazunů. Podle tradičního podání byl synem biblického Togarmy a vnukem Gomera. Etiologický mýtus odvozuje od Hajkova jména etnonyma Hajer a Hajastán, jak Arméni nazývají sebe a svoji zem. Původ jména je nejasný, pravděpodobně souvisí s názvem státu Hajaša, který existoval na horním Eufratu ke konci doby bronzové a byl protivníkem Chetitů. Hajk je také rozšířené arménské mužské jméno.

Hajkova socha v Jerevanu

Movses Chorenaci ve svých dějinách Arménie popisuje zlého obra Bela (bývá ztotožňován s Mardukem), který ovládl Babylón. Jediný Hajk se mu odmítl podřídit, opustil město a usadil se se svým lidem pod horou Ararat. Bel se proti němu vypravil se svou armádou a dne 11. srpna 2492 př. n. l. (podle starověkého arménského kalendáře) propukla veliká bitva, v níž Hajk zastřelil Bela svým šípem. Po tomto vítězství pak nerušeně vládl ve vlastním království s hlavním městem Hajkaberdem (nedaleko Vanského jezera). Výročí bitvy je nejvýznamnějším arménským svátkem zvaným Navasard. Hajk jako lučištník je také ztělesněním souhvězdí Orionu.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.