Ha-Kibuc ha-me'uchad

ha-Kibuc ha-me'uchad (hebrejsky: הקיבוץ המאוחד, doslova Sjednocený kibuc) byla zemědělská a osadnická sionistická organizace sdružující v letech 19271979 některé kolektivně hospodařící vesnice typu kibuc v Izraeli.

Členové hnutí ha-Kibuc ha-me'uchad na přehlídce v roce 1951
Počátky osidlování kibucu Giv'at Brenner

Založení organizace a rozkol

Vznikla 5. srpna 1927.[1][2][3] Ve 40. letech 20. století ještě členové hnutí inklinovali k dominantní středolevé straně Mapaj, po jejímž rozkolu v roce 1944 přešli k Achdut ha-avoda, která pak roku 1945 fúzovala s hnutím ha-Šomer ha-ca'ir do nové levicové formace Mapam. Politické a ideologické rozpory v rámci hnutí se vyostřily počátkem 50. let 20. století. Šlo zejména o hodnocení politiky SSSR. Na konferenci konané v kibucu Na'an roku 1951 se více centristicky orientovaná část hnutí ha-Kibuc ha-me'uchad bližší straně Mapaj odtrhla a utvořila novou organizaci, Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim. Čtyři kibucy dokonce byly kvůli rozkolu administrativně rozděleny na dvě samostatné obce, včetně zakladatelského kibucu Ejn Charod.[1] V roce 1953 pak napětí opět zesílilo. V Ejn Charod došlo v lednu toho roku ke třem násilným incidentům mezi stoupenci obou politických táborů.[4]

Ideologie

Členové hnutí prosazovali rozvoj kibuců neomezený počtem osadníků (preference pro větší sídla místo malých komun), zdůrazňovali otevřenost kibuců vůči novým osadníkům bez ohledu na to, o absolventy jakého mládežnického hnutí šlo. Ekonomicky upřednostňovali založit hospodaření kibuců na zemědělství i průmyslu. Důchovním otcem hnutí a jeho hlavním ideologem byl Jicchak Tabenkin. První kibucem zřízeným podle těchto principů byl, ještě před vznikem samotné organizace, Ejn Charod v roce 1921, u jehož vzniku stály pracovní oddíly Gdud ha-avoda (část jejich členů pak spoluzakládala hnutí ha-Kibuc ha-me'uchad[5]). Samotné hnutí bylo ustaveno na konferenci konané roku 1927 v Petach Tikva. Roku 1929 se do něj zapojily i některé další eixstující kibucy. Ideologicky bylo hnutí vyprofilováno na druhé konferenci konané roku 1936 v osadě Jagur.[1] Ve 30. letech 20. století přikročilo vedení ha-Kibuc ha-me'uchad k organizování tajné židovské imigrace.[6] V roce 1942 se hnutí podílelo na vzniku elitních židovských ozbrojených složek, oddílů Palmach, kterým po dohodě poskytlo práci a výcvikové prostory v kibucech.[7] Jako připomínku holokaustu a židovského protinacistického odboje provozovalo hnutí muzeum ve vesnici Lochamej ha-Geta'ot. Dále podporovalo umělecké muzeum ha-Miškan ha-omanut v Ejn Charod.[1]

Překonání rozkolu a integrace do kibucového hnutí

V roce 1964 pod tuto organizaci spadalo 58 kibuců s celkovým počtem obyvatel 24 000.[3] V roce 1968 šlo stále o 58 osad s populací cca 25 000, přičemž Giv'at Brenner s počtem obyvatel přes 1600 byl nejlidnatějším kibucem v Izraeli. Vesnice začleněné do ha-Kibuc ha-me'uchad obdělávaly 50 000 dunamů (50 kilometrů čtverečních) zemědělské půdy a provozovaly 45 průmyslových podniků s ročním obratem cca 50 milionů Izraelských liber.[1]

V průběhu 2. poloviny 20. století postupně vyhasínaly ideologické spory na izraelské levici. S tím se otevřela možnost překonání rozkolu z roku 1951. 23. června 1979 došlo ke spojení ha-Kibuc ha-me'uchad a Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim do nové organizace nazvané ha-Tnu'a ha-kibucit ha-me'uchedet (Sjednocené kibucové hnutí, akronym Takam). Integrační proces pak pokračoval dál a roku 2000 se ha-Tnu'a ha-kibucit ha-me'uchedet sloučila s další organizací sdružující některé kibucy ha-Kibuc ha-arci a vznikla tím organizace ha-Tnu'a ha-kibucit (Kibucové hnutí).[8]

Odkazy

Reference

  1. KIBBUTZ MOVEMENT [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (anglicky)
  2. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 144. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  3. LOUVISH, Misha (ed). Facts about Israel 1964/65. Jeruzalém: Ministry for Foreign Affairs, 1964. S. 98. (anglicky)
  4. The 20th Century in Eretz Israel. s. 311
  5. The 20th Century in Eretz Israel. s. 127, 155
  6. The 20th Century in Eretz Israel. s. 185
  7. The 20th Century in Eretz Israel. s. 226
  8. The 20th Century in Eretz Israel. s. 471

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.