HMS Valiant (1914)

Valiant se zúčastnil bitvy u Jutska, během které vystřelil 288 granátů hlavní ráže a sám nebyl nijak poškozen.

Od roku 1937 byl Valiant rozsáhle modernizován a dostal například zcela nové nástavby, protitorpédovou obšívku, nový komín a katapult se dvěma hangáry pro letouny (byl odstraněn v roce 1943). Modernizace se týkala také pohonného systému, který nyní tvořilo šest tříbubnových kotlů a čtyři turbínová ústrojí typu Parsons.

Všechna kasematová 152mm děla a také torpédomety byly odstraněny. Nově loď dostala dvouúčelové 114mm kanóny umístěné v deseti dvoudělových věžích. V prosinci roku 1939, kdy rekonstrukce skončila, nesl Valiant loď výzbroj 8× 381 mm BL Mk I, 20× 114 mm, 32× 40 mm a 16× 12,7mm kulomet (kulomety a katapult byly odstraněny v roce 1943, naopak přibylo 27 kusů 20mm kanónů).

Za druhé světové války byla loď součástí britské středomořské flotily. Valiant byl jednou ze tří britských bitevních lodí, které v červenci roku 1940 napadly francouzské loďstvo, kotvící v Mers-el-Kébiru. Další bojovou akcí Valiantu byla v březnu 1941 bitva u Matapanu. Dne 21. dubna 1941 Valiant, jeho sesterské lodi Barham, Warspite a lehký křižník Gloucester ostřelovaly Tripolis.

Dne 19. prosince 1941 Valiant a jeho sesterskou loď Queen Elizabeth v Alexandrii podminovali italští potápěči, kteří se do přístavu dostali pomocí řiditelných torpéd „maiale“, vypuštěných z ponorky Scirè. Příď Valiantu klesla na dno přístavu, ale poškození zdaleka nebylo tak vážné jako u Queen Elizabeth a oprava zabrala šest měsíců. Loď pak podporovala spojenecké vylodění na Sicílii a v Salernu. V roce 1944 loď operovala na Dálném východě. V roce 1945 byla vyřazena a v roce 1948 prodána do šrotu.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku HMS Valiant (1914) na anglické Wikipedii.

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu HMS Valiant na Wikimedia Commons
• (anglicky) Fotogalerie