HMS Courageous (50)

HMS Courageous (50) byla válečná loď Royal Navy třídy Glorious. Spolu se sesterskou lodí HMS Glorious byla koncipována jako velký bitevní křižník určený pro službu v mělkých vodách Baltského moře. Předpokládalo se, že zde budou efektivní těžkou podporou britských lehkých sil. Třetí jednotka – HMS Furious, se lišila výzbrojí a nakonec byla postavena podle upraveného projektu, se vzletovou palubou na přídi. Stavba všech tří jednotek byla iniciativou britského admirála Fishera, který stál například u zrodu dreadnoughtů.

Courageous po dokončení

Courageous před potopením

Základní údaje
Typ:	letadlová loď
Třída:	Glorious
Zahájení stavby:	18. března 1915
Spuštěna na vodu:	5. února 1916
Uvedena do služby:	leden 1917
Osud:	17. září 1939 potopena ponorkou U 29
Poznámka:	loděnice Armstrong Whitworth
Takticko-technická data
Výtlak:	22 700 t
Délka:	239,6 m
Šířka:	24,7
Ponor:	7,1
Pohon:	4 turbínová soustrojí 18 kotlů 66 240 kW
Rychlost:	31,6 uzlu
Pancíř:	paluba 25 mm boky až 76 mm velitelská věž 229 mm věže 229 mm
Výzbroj:	(po dokončení): 4× 381 mm (2×2) 18× 102 mm 2× 76 mm 14× torpédomet
Letadla:	48

Courageous se vyznačovala silnou výzbrojí čtyř 381 mm děl ve dvoudělových věžích a téměř chybějícím pancéřováním. Konstrukce lodi odpovídala spíše lehkým křižníkům, zatímco výtlak a výzbroj naopak těm bitevním. Ambiciózní projekt se ale v boji nijak neosvědčil a ukázal se být slepou uličkou ve vývoji válečných lodí. I lehké křižníky nepřítele je mohly vážně ohrozit a proti bitevním lodím byly téměř bezbranné. Dne 17. listopadu 1917 se Courageous, společně se sesterskou Glorious a bitevním křižníkem HMS Repulse, účastnil druhé bitvy u Helgolandské zátoky. Právě tato bitva ukázala, že bojová hodnota takto koncipovaného plavidla byla přeceněna.

V roce 1920 bylo rozhodnuto přestavět všechny tři lodě třídy Glorious na plnohodnotné letadlové lodě. Přestavba Courageous byla dokončena v březnu roku 1928. Nástavby a výzbroj nahradil hangár pro 48 letounů zabírající bezmála celou délku lodě (věže byly později použity u bitevní lodi HMS Vanguard). Předních 18 metrů hangáru tvořilo nekrytou palubu, z níž mohly vzlétat pomalé letouny jako byl dvouplošný torpédový bombardér Fairey Swordfish. Nad hangárem byla hladká letová paluba se dvěma velkými výtahy.

Všechny tři lodě sloužily po celá třicátá léta a v době vypuknutí druhé světové války tvořily páteř britských námořních leteckých sil. Courageous byla v prvních dnech války, přesněji 17. září 1939, na protiponorkové hlídce u Irského pobřeží, zasažena dvěma torpédy německé ponorky U-29 typu VII a potopila se. Byla první válečnou lodí Royal Navy, ztracenou v druhé světové válce (první civilní ztrátou byla o něco dříve pasažérská loď Athenia).