Hřebenka

V polovině 17. století vlastnila pozemky rodina Kamelů. Byli to Kamelové, kteří nechali na místě viničného lisu vystavět raně barokní dům.[2] [p 2] Ten stál mezi vinicemi a zahradami na svahu orientovaném na jih, byl jednopatrový a v některých místnostech byly malované stropy. V jeho okolí se nacházely chlévy, ovčín a stodola.[2] [p 3] Koncem 18. století vlastnil usedlost Maxmilán říšský hrabě z Klebelsbergu.[4] Tehdy (kolem roku 1800) došlo k přestavbě barokního stavení[3] na letní sídlo v empírové podobě (empírový letohrádek). Velké síně byly rozděleny příčkami. Původní dřevěné malované stropy byly zakryty a zároveň sníženy.[2] V polovině 19. století získala Hřebenku spolu se sousedními usedlostmi Nesypkou a Plátenicí pražská obec. Od obce pak nemovitosti získal (v 80. letech 19. století[3]) Martin Vlček.[2] [p 4] V té době měla usedlost Hřebenka i vlastní vodovod. [p 5] Ten přiváděl kameninovým potrubím vodu z dlouhé sběrné štoly. Jak postupoval čas, vinice a zahrady kolem usedlosti byly rušeny. Koncem 19. století se začaly pozemky usedlosti postupně rozprodávat a využívat jako stavební parcely pro rodinné domy. Ač byla obydlena nájemníky, usedlost postupně chátrala.[2]

V roce 1922 koupil Hřebenku architekt a stavitel František Kavalír. Ten nemovitost v letech 1926 až 1928 zrekonstruoval a komfortně přestavěl v moderním stylu.[2]

Trojkřídlá dvoupatrová budova s vysokou sedlovou střechou a s průčelím, které bylo orientováno severním směrem doznala následující změny:[2]

• původní dřevěné malované záklopové stropy v přízemí a v prvním patře byly opět odkryty;
• došlo k přemístění hlavního schodiště, jehož okna byly osazeny vitrážemi, zhotovenými podle návrhu českého akademického malíře, grafika a ilustrátora Václava Špály;
• na vnitřním vybavení i na sochařské výzdobě (sochařské práce jsou umístěny při vstupu v kolonádě, ale i v obytných prostorech[4]) se podílel sochař, návrhář uměleckořemeslných předmětů a přední představitel dekorativismu profesor Jaroslav Horejc;
• severně od trojkřídlé budovy dal František Kavalír vystavět nový přízemní objekt se dvěma trakty a s podloubím ve tvaru kolonády (objekt sloužil původně jako tržnice pro okolní obyvatele, restaurace s kavárnou a spolkovými místnostmi[4]). Jeho vstupní mříž vyzdobil Jaroslav Horejc šesti alegorickými plastikami.

Po druhé světové válce sídlila v usedlosti Hřebenka zvláštní[3] škola a v 70. letech dvacátého století[3] pak mateřská školka.[5] V současné době (2016) slouží dvoukřídlá přízemní budova ke komerčním účelům (jako prodejna potravin). V hlavní trojkřídlé budově se bydlí, také slouží ke komerčním účelům a od roku 2007 zde působí Vysoká škola Karla Engliše.[2]

Hřebenka je památkou od 3. května 1958.[6] Památkově chráněno (od roku 1964[3]) je:

• Trojkřídlá budova čp. 107 vlastní usedlosti s nádvořím;[6]
• Objekt s kolonádou se vstupním portikem (s mřížovými vraty a s tympanonem s figurální plastickou výplní);[6]
• Altán (s větrníkem ve tvaru figury na střeše altánu);[6]
• Zahrada;[6]
• Busta imperátora (v zahradě na parcele číslo 3365);[6]
• Pozemky parcel číslo 3361, 3364, 3365, 3366, 3367 a 3368.[6]

V usedlosti jsou cenné drobné architektonické a uměleckořemeslné prvky (dlažby, zábradlí, mříže, kování).[6]

• Pam Katalog - Národní památkový ústav
• MonumNet - Informační systém Monum Net Národního památkového ústavu
• MIS - Matainformační systém Státního památkového ústavu.

• Hřebenka
• 
  Přízemní objekt se dvěma trakty
• 
  Vchod do "hlavní" budovy
• 
  Pohled z nádvoří