Hélène Cixous

Hélène Cixous (* 5. června 1937, Oran, Alžírsko)[1] je francouzská feministka, poststrukturalistická filozofka, literární kritička, spisovatelka, dramatička a teoretička psychoanalýzy. Navázala především na Freudovu a Lacanovu psychoanalýzu, strukturalismus Ferdinanda De Saussura a koncepce filozofa Jacquese Derridy.

Hélène Cixousová
Narození5. června 1937 (84 let)
Oran
Povoláníbásnířka, esejistka, dramatička, anglistka, feministka, spisovatelka, filozofka, filozofka jazyka a literární kritička
Alma materFakulta umění Pařížské univerzity (do 1968)
Žánrbeletrie, esej, divadlo a poezie
Tématafeministická filozofie
Významná dílaLa Venue à l'écriture
OceněníCena Médicis (1969)
rytíř Řádu čestné legie (1993)
komandér Národního řádu za zásluhy (2009)
důstojník Řádu čestné legie (2014)
komandér Řádu umění a literatury (2016)
… více na Wikidatech
VlivySigmund Freud
Jacques Lacan
Jacques Derrida
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Zastávané postoje

Západní kultura je podle Cixous falocentrická a logocentrická, což je spolu provázáno. Falocentrismus a logocentrismus ruku v ruce univerzalizují mužství jakožto lidství. Program, který to má narušit, nazývá Cixous l´écriture féminine (ženské psaní – nejde ale jen o psaní, ale komplexní sebevyjádření). Ženská kultura je dle Cixous decentrovaná, a proto pluralitní a mnohovrstevnatá.

Ženy také disponují zvláštním typem slasti, kterou nazývá jouissance (pojem užívaný Lacanem i Barthesem). Tato rozkoš je spojena se ztrátou a rozpuštěním kulturně (oidipovsky) formovaného já, mužská slast je naopak založena na ukájení oidipovských tužeb.

Ženy by podle Cixous měly také přijmout a oslavovat svou bisexualitu.

Musejí též pochopit, že mají kastrační komplex (v tom souhlasí s Freudem), ale naučit se vnímat absenci penisu jako požehnání, odnaučit se poměřovat se mužskými měřítky.

Ocenění

Odkazy

Externí odkazy

Reference
  1. HÉLÈNE CIXOUS. Encyclopædia Universalis [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online.
  2. Hélène Cixous. www.larousse.fr [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online.

Literatura
  • BARŠA, Pavel 2002. Panství člověka a touha ženy. Feminismus mezi psychoanalýzou a postrukturalismem. Praha: SLON.
  • GALLOP, Jane 1982. The Daughter’s Seduction. Feminism and Psychoanalysis. Ithaca, New York: Cornell University Press.
  • SARUP, Madan 1993. An Introductory Guide to Post-structuralism and Postmodernism. New York, London, Toronto, Sydney, Tokyo, Singapure: Hemel Hempstead.
  • SELLERS, Susan (ed.) 1988. Writing Differences: Readings From the Seminar of Hélèn Cixous. New York, N.Y: St. Martin’s Press.
  • SHIACH, Morag 1991. Hélèn Cixous: A Politics of Writing. London: Routledge.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.