Hátifí

Abdulláh Džámí Hátifí, běžně známý jako Hátifí[1] (také přepisováno Hátefi nebo Hotifí[2], 1454, Chardžird, provincie Chorásán Razaví, dnes Írán - 1521, Chardžird) byl perský básník a synovec básníka Džámího.[3]

Hátifí
Narození1454
Chardžird
Úmrtí1521 (ve věku 66–67 let)
Chardžird
Povoláníbásník a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Hátifi se narodil v roce 1454 v Chardžirdu, poblíž města Džám, které bylo závislé na chórásanském městě Herát. Hátifího matka byla sestrou význačného básníka Džámího (zemřel 1492), ale na rozdíl od svého sunnitského strýce byl Hátifí šíita.[3][4]

Džámí prožil většinu svého života ve svém rodném městě, kde sloužil jako správce mauzolea básníka z Timuridské éry Qasem-e Anvara. Hátifí se stal členem literární elity poté, co zvítězil ve zkošce, kterou připravil právě Džámí. Na konci 15. století Hátifi cestoval po boku básníka Amíra Homayun Esfarainiho do Ázerbájdžánu a do arabské části Iráku.[3] Mezi lety 1485 a 1490 pobýval na dvoře vládce Akkojunluské říše Ja'qúba Chána (též Ja'qúb Bej, vládl v letech 1478-1490) v Tabrízu v severozápadním Íránu.[5]

Ačkoliv byl šíita, byl Hátifí respektován safavidským šáhem Ismailem I. (vládl 1501-1524), který dobyl Chorásán v roce 1510. Hátifí později působil jako prostředník pro sunnitské obyvatele města Džámu, které Ismail I. neměl v oblibě.[3] Ismail, který se snažil zapsat se do dějin perské literatury, požádal Hátifího, aby napsal historický epos podobný svému předchozímu dílu Timurnoma, biografii turko-mongolského vládce Tamerlána (vládl v letech 1370–1405).[6]. Toto dílo (Šáhnáma, Kniha královská) ale Hátifí nedokončil, napsal pouze asi 1 000 veršů.[1]

Hátifí zemřel v roce 1521 v Khargerdu a byl pohřben ve své bývalé zahradě.[3]

Dílo

Hátifí psal poezii v několika žánrech, ale je známý především svou Chamsou (Pateřicí), která vznikla po vzoru předchozích autorů tohoto žánru perské literatury, včetně Nizámího Gandžavího. Hátifího Chamsa se proslavila i mimo Írán. Lâmiî Çelebi vytvořil osmanský překlad tohoto díla a několik jeho vydání v Osmanské říši a v Indii je důkazem jeho široké slávy, která spočívá v jeho realistickém a přímočarém stylu.[3] Projevil pozoruhodnou originalitu v zacházení se svými příběhy a jeho styl často napodobovali pozdější básníci.[3]

Pět částí, které tvoří toto dílo, jsou:

  • Lajlá a Madžnún
  • Šírín a Chusrau
  • Haft manzar (Sedm panorám)
  • Timurnáma (též Timurnoma[7], Kniha Timurova)
  • Šáhnáma (Kniha královská) - nedokončeno

Překlady do češtiny

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hatefi na anglické Wikipedii.

  1. TAUER, Felix. Hátifí, Abdulláh Džámí. In: PRŮŠEK, Jaroslav. Slovník spisovatelů : Asia e Afrika. Praha: Odeon, 1967. Svazek I. S. 368–369.
  2. RYPKA, Jan. Dějiny novoperské literatury až do začátku XX. století. In: kolektiv autorů za redakce Jana Rypky. Dějiny perské a tádžické literatury. 2. přepracované. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. Kapitola Tímúr a jeho následovníci, s. 241.
  3. BERNARDINI, Michele. Hātefi, ʿAbd-Allāh. In: Ehsan Yarshater. Encyclopædia Iranica. London and New York: Routledge & Kegan Paul Dostupné online. ISBN 978-0-933273-74-0. Svazek Volume XII/1: Harem I–Hedāyat al-mota'allemin. S. 55–57.
  4. HUART, Clément; MASSÉ, Henri. Hātifī. In: P. Bearman, Th. Bianquis, C. E. Bosworth, E. van Donzel, W. P. Heinrichs. The Encyclopaedia of Islam. Leiden: Brill Publishers, 1960-2007. Dostupné online. ISBN 9789004161214. S. 274. (anglicky)
  5. LINGWOOD, Chad G. Politics, Poetry, and Sufism in Medieval Iran: New Perspectives on Jāmī's Salāmān va Absāl. Leiden: Brill Publishers, 2013. 280 s. ISBN 978-9004254046. S. 112. (anglicky)
  6. NEWMAN, Andrew J. Safavid Iran: Rebirth of a Persian Empire. London: ‎I. B. Tauris, 2008. 296 s. ISBN 978-1845118303. S. 19. (anglicky)
  7. RYPKA, 1963, str. 429

Související články

Literatura
  • RYPKA, Jan. Dějiny novoperské literatury až do začátku XX. století. In: kolektiv autorů za redakce Jana Rypky. Dějiny perské a tádžické literatury. 2. přepracované. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. Kapitola Tímúr a jeho následovníci, s. 241, 429.
  • TAUER, Felix. Hátifí, Abdulláh Džámí. In: PRŮŠEK, Jaroslav. Slovník spisovatelů : Asia e Afrika. Praha: Odeon, 1967. Svazek I. S. 368–369.
  • LINGWOOD, Chad G. Politics, Poetry, and Sufism in Medieval Iran: New Perspectives on Jāmī's Salāmān va Absāl. Leiden: Brill Publishers, 2013. 280 s. ISBN 978-9004254046. S. 112. (anglicky)
  • NEWMAN, Andrew J. Safavid Iran: Rebirth of a Persian Empire. London: ‎I. B. Tauris, 2008. 296 s. ISBN 978-1845118303. S. 19. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.