Gyula Zsivótzky

Gyula Zsivótzky (25. února 1937, Budapešť – 29. září 2007 tamtéž) byl maďarský atlet, trojnásobný olympijský medailista, mistr Evropy a někdejší držitel světového rekordu v hodu kladivem. Vybojoval také tři zlaté a jednu stříbrnou medaili na světových letních univerziádách (1959, 1961, 1963, 1965).[1]

Gyula Zsivótzky
Narození25. února 1937
Budapešť
Úmrtí29. září 2007 (ve věku 70 let)
Budapešť
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníÓbuda Cemetery
Povoláníatlet
OceněníSportovec národa (2004)
ChoťMagdolna Komka (1977–2007)
DětiGyula Zsivóczky
Attila Zsivóczky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Atletika na LOH
stříbro LOH 1960 hod kladivem
stříbro LOH 1964 hod kladivem
zlato LOH 1968 hod kladivem
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1958 hod kladivem
zlato ME 1962 hod kladivem
stříbro ME 1966 hod kladivem

Jeho syn Attila Zsivóczky se věnuje desetiboji.

Kariéra

Mistrovství Evropy

První mezinárodní úspěch zaznamenal v roce 1958 na šestém ročníku Mistrovství Evropy v atletice ve Stockholmu, kde vybojoval výkonem 63,68 metru bronzovou medaili. Na následujícím evropském šampionátu v Bělehradu poslal kladivo do vzdálenosti 69,64 m a stal se mistrem Evropy. Druhý nejdelší hod předvedl Alexej Baltovskij ze Sovětského svazu, který vybojoval stříbro za 66,93 m.[2]

Hrob Gyula Zsivótzkyho v Budapešti

V roce 1966 se konalo ME v Budapešti. Na domácí půdě získal stříbrnou medaili, když prohrál s běloruským kladivářem hájící barvy Sovětského svazu Romualdem Klimem, který jako jediný přehodil sedmdesát metrů.[3] Těsně pod stupni vítězů, čtvrtý skončil na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969.

Olympijské hry

Čtyřikrát reprezentoval tehdejší Maďarskou lidovou republiku na letních olympijských hrách. V roce 1960 na olympiádě v Římě vybojoval výkonem 65,79 m stříbrnou medaili. O čtyři roky později získal stříbro také v Tokiu, kde měřil jeho nejdelší pokus 69,09 m.

Největšího úspěchu dosáhl v roce 1968 na olympiádě v Ciudad de México, kde se stal olympijským vítězem za hod dlouhý 73,36 m. Stříbrný Romuald Klim hodil o osm centimetrů méně.[4] Zúčastnil se také olympijských her 1972 v Mnichově, kde skončil ve finále na pátém místě.

Světové rekordy

Dvakrát vytvořil v hodu kladivem světový rekord. 4. září 1965 v Debrecínu vylepšil hodnotu světového rekordu Američana Harolda Connollyho o téměř dva a půl metru ze 71,26 m na 73,74 m. Vlastní rekord vylepšil 14. září 1968 v Budapešti o dva centimetry na 73,76 m.[5]

Odkazy

Reference
  1. WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE - MEN)
  2. Men Hammer Throw European Championships 1962 Belgrade
  3. Men Hammer Throw European Championships 1966 Budapest
  4. Men Hammer Throw Olympic Games Mexico 1968
  5. Vývoj světového rekordu v hodu kladivem mužů. www.athletix.org [online]. [cit. 24-08-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-07-2007.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.