Gustav Hock

Pocházel z rodiny praktického lékaře Karla Hocka, kterému patřil měšťanský dům v Klagenfurtu. Gustavův bratr Otto Hock působil jako zubní lékař. Gustav vystudoval gymnázium a studoval potom na hornickém učilišti v Leobenu. Pracoval v hutích v Ebersteinu, ale potom se začal věnovat zemědělství. Po dědovi Johannu Türkovi zdědil statek Töltschach. Ten později prodal a koupil statek Kraindorf v Korutanech. Zaváděl moderní agronomické postupy.[1]

Byl i veřejně a politicky aktivní. V Maria Saal zasedal v obecní radě. Podporoval místní školy a chudinskou péči. Už v 60. letech 19. století byl předsedou zemědělského župního spolku v Sankt Veit an der Glan, později i členem vedení zemské zemědělské společnosti. Zasloužil se o provedení regulace řeky Glan a zřízení rolnické školy. Od roku 1870 byl předsedou Demokratického spolku regionu Glantal.[1]

Po více než třicet let zasedal coby poslanec Korutanského zemského sněmu.[1] Víc než deset let byl navíc i členem zemského výboru.[2][1]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii venkovských obcí v Korutanech, obvod St. Veit, Wolfsberg atd. Slib složil 5. prosince 1882. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Gustav Hock, statkář, bytem Kraindorf.[4]

Patřil mezi ústavověrné poslance.[5] Usedl do poslaneckého klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných politických proudů.[6] Jako člen Klubu sjednocené levice se uvádí i po volbách v roce 1885.[7] V roce 1890 se uvádí ovšem už jako poslanec nacionalistického klubu Deutschnationale Vereinigung.[8]

Zemřel v říjnu 1902.[2]