Gunnar Björnstrand

Knut Gunnar Johanson (13. listopadu 1909 – 26. května 1986) byl švédský herec známý častou spoluprací se spisovatelem a režisérem Ingmarem Bergmanem.

Gunnar Björnstrand
Narození13. listopadu 1909
Stockholm
Úmrtí26. května 1986 (ve věku 76 let)
Stockholm
Místo pohřbeníCatholic cemetery, Northern cemetery (59°21′24″ s. š., 18°1′39″ v. d.)
Povoláníherec a filmový herec
ChoťLillie Björnstrand (1935–1986)
DětiGabrielle Björnstrand
Veronica Björnstrand
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Björnstrand se narodil ve Stockholmu pod jménem Knut Gunnar Johanson jako syn herce Oscara Johansona a Elly Mauléonové. Po ukončení studia na herecké škole Královského dramatického divadla vystupoval v divadle, filmu a rádiu. Björnstrandovou první spoluprací s Ingmarem Bergmanem byla divadelní představení z roku 1941 Strašidelná sonáta Augusta Strindberga.

Po podpisu smlouvy se Svensk Filmindustri mu byly nabízeny zejména role v komediích, včetně Bergmanových Úsměvů letní noci (1955). V roce 1957 se však objevil ve dvou dramatických rolích v Bergmanových filmech, v Sedmé pečeti a Lesních jahodách. Pravidelně hrál i v dalších Bergmanových filmech až do roku 1968. Od té doby s tímto režisérem spolupracoval méně často. Ztvárnil také hlavní role ve Stockholmském městském divadle (Stockholms stadsteater) a v soukromých divadlech. V pozdějších letech se Björnstrand kvůli důsledkům cévní mozkové příhody vyhýbal dlouhodobým smlouvám a zaměřil se na divadelní a televizní práci. Jeho posledním filmem byla spolupráce na Bergmanově filmu Fanny and Alexander (1982). Vzhledem k tomu, že v té době trpěl ztrátou paměti, byla pro něj natáčení velmi náročné. Björnstrand zemřel ve Stockholmu v roce 1986.

V roce 1983 získal cenu Cenu Ingmara Bergmana na 19. ceremoniálu Guldbagge Awards. [1]

Björnstrand byl ženatý s herečkou a spisovatelkou Lillie Björnstrand. Měli tři dcery, Kristinu, Gabrielle a Veroniku Björnstrandovou. Veronica také působila v divadle a televizi. Björnstrand byl také politicky aktivní a účastnil se protestů proti vietnamské válce. [2]

  • Zápas jeho života (1932)
  • Torment (1944, rež.) Alf Sjöberg)
  • Prší na naši lásku (1946)
  • Příkazy Kristin (1946)
  • Zatímco dveře byly zamčené (1946)
  • Dvě ženy (1947)
  • Noc je moje budoucnost (1948)
  • Moje sestra a já (1950)
  • Celní úředník Bom (1951)
  • Tajemství žen (1952)
  • Piliny a pozlátko (1953)
  • Lekce v lásce (1954)
  • Sny (1955)
  • Úsměvy letní noci (1955)
  • Sedmé nebe (1956)
  • Sedmá pečeť (1957)
  • Night Light (1957, režie). Lars-Eric Kjellgren)
  • Lesní jahody (1957)
  • Summer Place Wanted (1957)
  • Kouzelník (1958)
  • Slečna April (1958)
  • Ďábelské oko (1960)
  • Sklo temně (1961)
  • Pleasure Garden (1961, režie). Alf Kjellin)
  • Zimní světlo (1963)
  • Milující páry (1964)
  • Äktenskapsbrottaren (1964)
  • Persona (1966)
  • Hagbard a Signe (1967)
  • Dívky (1968)
  • Hanba (1968)
  • Blow Hot, Blow Cold (1969)
  • Obřad (1969)
  • Pistole (1973)
  • Tváří v tvář (1976)
  • Sonáta podzimu (1978)
  • Fanny a Alexander (1982)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunnar Björnstrand na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Gunnar Björnstrand Archivováno 21. 11. 2012 na Wayback Machine at the website of the Ingmar Bergman Foundation.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.