Guanabara

Guanabara je mořský záliv na atlantickém pobřeží Brazílie. Na jeho březích žije asi 16 milionů obyvatel. Největší město je zde Rio de Janeiro.

Guanabara
Pohled na záliv Guanabara z družice
Stát	Brazílie Brazílie
Souřadnice	22°47′26″ j. š., 43°9′20″ z. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záliv objevil Portugalec Gaspar de Lemos 1. ledna 1502. Podle složení vody se domníval, že jde o ústí velké řeky a místo nazval „lednová řeka“ – Rio de Janeiro. Místo obývali indiáni a do roku 1555 jen nepatrný počet Portugalců. Toho roku se zde vylodili francouzští osadníci a francouzská kolonizace je spojena s názvem France antarctique. S událostí je spojeno i založení města Rio de Janeiro roku 1565.

Slovo Guanabara v indiánském jazyku Tupí-Guaraní znamená „náruč moře“.

Záliv vzniknul tektonickou depresí v období Kenozoiku. Ústí do něj několik řek a potoků (dvě z řek mají šířku ústí přes 3 km). Vodní plocha zálivu je 380 km², jeho rozměry jsou přibližně 28 km krát 31 km. Vstup do zálivu má šířku 1,5 km. Hloubka v zálivu kolísá od 3 do 17 m v ústí. Na západním břehu vstupu je známá „Cukrová homole“ (Pão de Açúcar). V zálivu a v ústí řek je na 130 ostrovů a ostrůvků – největší z nich je Gobernador, na kterém se nachází významné mezinárodní letiště Rio de Janeiro-Galeão.

Roku 1974 byl dán do provozu most Rio-Niterói spojující dvě největší města na pobřeží zálivu. Délka mostu je 14 km, výška nad hladinou až 72 m.

Na březích zálivu bylo původně na 260 km² mangrovů, na počátku 3. tisíciletí jich zbylo jen asi 60 km². Zmizely i kolonie ryb (decimované také místním rybolovem) a delfíni. Ekologii zálivu ničí po desetiletí nekontrolované vypouštění kanalizačních splašků a odpady z průmyslových závodů.