Griffonia

Griffonia je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to dřevnaté liány s jednoduchými střídavými listy a málo nápadnými, pětičetnými květy. Plodem je nafouklý lusk obsahující zploštělá, okrouhlá semena. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v tropické Africe. Významným druhem je Griffonia simplicifolia, pocházející z tropické západní Afriky. Ze semen této rostliny je získáván 5-hydroxytryptofan, látka používaná v různých lékařských preparátech k léčení onemocnění nervového původu.

Griffonia
Ilustrace Griffonia simplicifolia z roku 1866
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďCercidoideae
RodGriffonia
Hook.f., 1865
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Zástupci rodu Griffonia jsou dřevnaté liány s jednoduchými, střídavými, řapíkatými listy. Na volném prostranství mohou růst i jako keře. Čepel listů je vejčitá až vejčitě eliptická, od báze trojžilná. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, uspořádané v bohatých hroznech skládajících laty. Kalich má krátkou trubku a je zakončen 5 široce trojúhelníkovitými laloky. Korunní lístky jsou si navzájem podobné, obkopinaté. Tyčinek je 10 a jsou volné. Semeník je dlouze stopkatý a obsahuje 1 nebo 2 vajíčka. Plodem je podlouhle eliptický, dlouze stopkatý, nafouklý lusk obsahující 1 nebo 2 okrouhlá, zploštělá semena.[1]

Rozšíření

Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen výhradně v tropické Africe v zemích okolo Guinejského zálivu. Oblast rozšíření sahá od Libérie po Dem. rep. Kongo a Angolu. Centrum rozšíření je ve středozápadní tropické Africe, kde se vyskytují 3 druhy: Griffonia physocarpa, G. speciosa a G. tessmannii. Druh G. simplicifolia je svým výskytem omezen na tropickou západní Afriku od Libérie po Gabon.[2]

Griffonia simplicifolia je v některých zemích západní Afriky (zejména v Ghaně, Pobřeží slonoviny a Togu) běžnou rostlinou. Roste na široké škále stanovišť, zejména na pobřežních pláních a v sekundárním tropickém deštném lese.[3]

Strukturní vzorec 5-hydroxytryptofanu

Obsahové látky a účinek

Semena i listy Griffonia simplicifolia obsahují 5-hydroxytryptofan (5-HTP). Tato látka je součástí přirozeného lidského metabolismu, vzniká z aminokyseliny tryptaminu a vytváří se z ní neurotransmiter serotonin, přenášející nervový signál mezi mozkovými buňkami. Užívání extraktů ze semen této rostliny zvyšuje hladinu serotoninu v mozku, což má příznivý vliv při různých onemocněních nervového původu.[4] V listech je tato látka doprovázena malým množstvím serotoninu, dále jsou v nich obsaženy kumariny a silice. V semenech i listech jsou přítomny různé lektiny, které jsou rovněž farmakologicky studovány. Z kořenů byl izolován kyanogenní glykosid lithospermosid (griffonin).[3]

Taxonomie

Rod Griffonia je v taxonomii čeledi bobovité řazen do podčeledi Cercidoideae.[5] V minulosti byl součástí tribu Cercideae v rámci podčeledi Caesalpinioideae. Nejblíže příbuznými skupinami jsou rody Adenolobus (představující sesterskou větev) a Cercis (zmarlika). Tyto 3 rody tvoří monofyletickou skupinu.[6]

Význam

Druh Griffonia simplicifolia je farmakologicky významná rostlina. Extrakt ze semen je součástí různých komerčních preparátů, sloužících k léčbě onemocnění nervového systému, jako jsou lehké až středně těžké deprese, fibromyalgie, migrény, insomnie, obezita aj.[4] Světovou poptávku uspokojuje sběr semen z divoce rostoucích rostlin. Rostlina má tradiční a různorodé využití v africké medicíně.[3]

Odkazy

Reference

  1. LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky)
  2. International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. KUMAR, Pathak Suresh et al. A review on Griffonia simplicifolia - an ideal herbal antidepressant. International Journal of Pharmacy and Life Sciences. July 2010, čís. (3). Dostupné online.
  4. EHRLICH, Steven D. 5-Hydroxytryptophan (5-HTP) [online]. University of Maryland Medical Center. Dostupné online. (anglicky)
  5. AZANI, Nasim; BABINEAU, Marielle; BAILEY, Donovan et al. A new subfamily classification of the Leguminosae based on a taxonomically comprehensive phylogeny. Taxon. Feb. 2017, čís. 66(1). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-16. Archivováno 16. 2. 2018 na Wayback Machine
  6. WUNDERLIN, Richard P. Reorganization of Cercideae (Fabaceae: Caesalpinioideae). Phytoneuron. 2010, čís. 48. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.