Gregor Peschin

Gregor Peschin, také Gregorius Peschin Boemus nebo Řehoř Pešin (okolo 1500 Praha – po r. 1547 Heidelberg), byl český renesanční skladatel žijící v zahraničí.

Gregor Peschin
Základní informace
Narození1500
Praha
České království České království
Úmrtí1547 (ve věku 46–47 let)
Heidelberg
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel a varhaník
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Přepis jeho jména má mnoho podob. Pocházel z Prahy a jeho původní jméno bylo patrně Řehoř Pešin[1]. Uvádí se také jako Gregorius Peschin Boemus, Gregorius Pirschner, G. Pesthin, Gregorius Pesthin, Pechin, Pečin, Pesch, Pesthin, Pitschner, Posthinus a je patrně identický se skladatelem Gregorie Botchem [2].

Hudební vzdělání a praxi získal na uherském dvoře českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Po smrti krále v roce 1526 se stal varhaníkem dvorní kapely salcburského arcibiskupa Matthäuse Langa von Wellenburg. Proslavil se jako vynikající varhaník. V roce 1539 odešel do služeb kurfiřta Ottheinricha do Neuburgu an der Donau. Důvodem byla patrně stavba nových varhan na zámku v Neuburgu.

Když hrabě Palatin Ottheinrich musel v roce 1544 po bankrotu opustit vévodství Pfalz-Neuburg, následoval jej do exilu, do Heidelbergu. Poslední existující dokument o skladateli je dopis, který napsal svému příteli Hansi Kilianu z Neuburgu 18. listopadu 1547 připojený k tzv. „Heidelberskému inventáři“. Peschin zřejmě část tohoto inventáře sám zpracovával.

Dílo

Sám skladatel vypracoval ještě před odchodem do exilu seznam svých skladeb, na kterém je 105 děl. Mezi jinými 5 mší (dochovaná je Missa dominicalis), 4 epitafy pro členy hraběcí rodiny, 30 motet a přes 50 německých písní.

Moteta

  • Beati omnes qui timent/Ecce sic benedicitur
  • Cum ascendisset aurora
  • Dominus dixit ad me
  • Dulces exuviae dum fata
  • Deus qui sedes super thronum/Quia tu solus laborem
  • Praeceptum novum de vobis
  • Si bona suscepimus
  • Sic enim Deus dilexit munduj
  • Vocem iocunditatis
  • Franciscus Sforcia Dux Mediolaniensis

Písně duchovní

  • Es wöll uns Gott genedig sein
  • Herr das du mich so gestürtzet
  • Herr durch Barmhertzigkeyt
  • Im friede dein, o Herre mein
  • Invocabat autem Samson
  • Mein seel erhebt den Herren
  • O Herr, nit ferr, sey dein
  • Wol dem die ubertrettung gross

Písně světské

  • All ding auff erdt
  • Die aller holdseligst
  • Ein stund vermag
  • Es mag wol noch geraten
  • Dort niden an dem Rheyne
  • Fraw ich bin euch von hertzen hold
  • Freud und muet het mich
  • Glueck hoffnung gib
  • Herrlich und schön
  • Ich hab ein hertz, glaub mir
  • Mag ich Zuflucht in eer und zucht
  • Mein hertz fert hin
  • Mich fretzt unglück so vast hart
  • Oft wünsch ich
  • Und wer der winter noch so kalt
  • Wer das elendt Bauer wil

Zkomponoval okolo stovky dalších skladeb (mše, moteta, písně aj). Většina z nich však je ztracena.

Reference

  1. Československý hudební slovník II (M–Ž), 1965, SHV, Praha
  2. Musica Viva

Literatura

H. Spies: Beiträge zur Musikgeschichte Salzburgs im Spätmittelalter und zu Anfang der Renaissancezeit, Mitteilungen der Gesellschaft für Salzburger Landeskunde (1941), 80–84, 89–91
  • S. Hermelink: Ein Musikalienverzeichnis der Heidelberger Hofkapelle aus dem Jahre 1544, Ottheinrich: Gedenkschrift zur 400jährigen Wiederkehr seiner Kurfürstenzeit in der Pfalz, ed. G. Poesgen (Heidelberg, 1956), 247–60
  • A. Layer: Pfalzgraf Ottheinrich und die Musik (1958), 258–75
  • G. Pietzsch: Quellen und Forschungen zur Geschichte der Musik am kurpfälzischen Hof zu Heidelberg bis 1622, Abhandlungen der geistes- und sozialwissenschaftlichen Klasse der Mainzer Akademie der Wissenschaften und der Literatur, 6th ser., vi (Wiesbaden, 1963)
  • J. Lambrecht: Das Heidelberger Kapellinventar von 1544 (Codex Pal.Germ.318): Edition und Kommentar (Heidelberg, 1987)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.