Gregor Doblhamer

Působil jako kanovník v Reichersbergu.[2] V letech 1844–1848 vystudoval na teologickém semináři v Linci. Od roku 1847 až do své smrti působil jako kněz. Od roku 1843 byl řeholní kanovník u augustiniánů v Reichersbergu. V roce 1846 složil řádový slib. Do roku 1857 byl kooperátorem a katechetou na klášterní faře. V letech 1857–1899 měl funkci rentmeistera. Byl členem zemské komise pro regulaci pozemkové daně a zemské zemědělské rady. Inicioval vznik zemského archivu.[1] Od roku 1870 zasedal ve výbodu Katolického tiskového spolku.[3]

V zemských volbách roku 1878 byl zvolen na Hornorakouský zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Schärding. Mandát zemského poslance obhájil roku 1884, 1890 a 1897 a na sněmu zasedal až do své smrti roku 1899. Byl reprezentantem katolické konzervativní strany.[1]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Horních Rakousích, obvod Ried, Braunau atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve volbách roku 1897 byl zvolen za všeobecnou kurii, 3. volební obvod: Wels, Eferding, Ried, Braunau, Schärding. Ve vídeňském parlamentu zasedal do své smrti roku 1899.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Gregor Doblhamer, řeholní kanovník a rentmeister kláštera v Reichersbergu, bytem Reichersberg.[5]

Po volbách roku 1879 se uvádí jako konzervativní poslanec.[6] Od listopadu 1881 patřil do nově utvořeného tzv. Liechtensteinova klubu, který byl katolicky a centristicky orientovaný.[7][8] Jako člen tohoto klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[9] V listopadu 1895 odešel na Říšské radě z Hohewartova klubu do nové poslanecké frakce Katolické lidové strany.[10]

Zemřel po dlouhé nemoci v únoru 1899.[3]