Grace Wilsonová

Grace Margaret Wilsonová (25. června 1879 Brisbane, Queensland12. ledna 1957 Heidelberg, Victoria) byla vysoce postavená zdravotní sestra v australské armádě během obou světových válek. Wilsonová se narodila v Brisbane a studium na zdravotní sestru dokončila v roce 1908. Po propuknutí první světové války vstoupila do Australian Army Nursing Service (AANS) a následně byla přiřazena k First Australian Imperial Force. V roce 1925 byla jmenována vrchní sestrou AANS a v září 1940 se přidala k Second Australian Imperial Force, aby během války sloužila na Blízkém východě.

Grace Wilsonová

Vrchní sestra Wilsonová ve své kanceláři v Abbassii v Egyptě. 1916

Narození 25. června 1879
Brisbane, Queensland
Úmrtí 12. ledna 1957
Heidelberg, Victoria
Vojenská kariéra
Doba služby 1914–1941
Sloužil Austrálie Austrálie
Jednotka Australian Army Nursing Service
Velel Australian Army Nursing Service (1925–1940)
Války První světová válka

Druhá světová válka


Občanství Austrálie
Vzdělání Brisbane Girls Grammar School

Brisbane Hospital

Povolání zdravotní sestra
Manžel/ka Robert Wallace Bruce Campbell (od 1954)
Ocenění Královský červený kříž

Medaile Florence Nightingalové

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Narodila se dne 25. června 1879 v Jižním Brisbane v Queenslandu a chodila na dívčí základní školu Brisbane Girls Grammar School V roce 1905 započala své studium na zdravotní sestru v Brisbane Hospital. Studium zde dokončila v roce 1908. Během svého působení v nemocnici Brisbane jako první vyhrála prestižní zlatou medaili (anglicky: Gold Medal) za výtečné ošetřovatelské schopnosti.[1] Následně odjela do Londýna, aby zde studovala na porodní asistentku v Nemocnici královny Charlotty (anglicky: Queen Charlotte's Lying-in Hospital). Později pracovala v Národní nemocnici pro ochrnuté a trpící epilepsií (anglicky: National Hospital for the Paralysed and Epileptic) v Londýně. Do Austrálie se vrátila v července 1914 a stala se vrchní sestrou v Brisbane Hospital.[1][2]

První světová válka

Po propuknutí první světové války vstoupila v říjnu 1914 do Australian Army Nursing Service Reserve a stala se vrchní sestrou 1. vojenského obvodu.[1] Od 15. dubna 1915 byla příslušnicí First Australian Imperial Force a byla přiřazena k 3. australské všeobecné nemocnici jako vrchní sestra.[2] Jednotka opustila Sydney dne 15. května 1915 a vydala se na cestu do Evropy.[3]

Grace Wilsonová na ostrově Lémnos během bitvy u Gallipoli, květen 1915.

Na konci června dorazila do Anglie a přestože bylo původně zamýšleno jejich nasazení ve Francii, nakonec došlo rozhodnutí o jejich nasazení na Lémnosu ve Středozemním moři, aby se zde starali o zraněné z tažení u Gallipoli. 3. australská všeobecná nemocnice opustila Anglii na počátku července 1915 a 8. srpna přistála na Lémnosu. Loď, na které cestovaly sestry, se během cesty zastavila v Alexandrii, kde se Wilsonová dozvěděla o smrti svého bratra, který byl zabit u Gallipoli.[4] Podmínky na Lémnosu byly složité a bylo zde pouze několik zařízení pro léčbu mnoha zraněných evakuovaných od Gallipoli. Wilsonová se snažila o zlepšení situace a za svou snahu si vysloužila chválu jak od svých podřízených, tak i nadřízených důstojníků.[2][1] Za svou službu byla vyznamenána Královským červeným křížem (anglicky: Royal Red Cross).[2]

V lednu 1916 se 3. australská všeobecná nemocnice přesunula do Abbassie v Egyptě. Na konci roku 1915 a znovu na začátku 1916 ji byl nabídnut post vrchní sestry na velitelství Australian Imperial Force, ale tuto nabídku odmítla, neboť si přála zůstat u 3. australské všeobecné nemocnice.[4] V říjnu 1916 se nemocnice přesunula do Brightonu v Anglii a zůstala zde až do dubna následujícího roku, kdy se přesunula do Abbeville ve Francii.[2]

V září 1917 byla dočasně jmenována vrchní sestrou velitelství Australian Imperial Force v Londýně, zatímco Evelyn Conyersová byla na dovolence v Austrálii. V této funkci zůstala až do dubna následujícího roku, kdy se opět připojila k 3. australské všeobecné nemocnici.[5][2] V lednu 1919 obdržela Řád britského impéria v hodnosti komandéra. V květnu 1919 došlo k rozpuštění 3. australské všeobecné nemocnice a Wilsonová byla poslána k 3. australské pomocné nemocnici v Anglii. Do Austrálie se vrátila v lednu 1920 a oficiálně přestala být příslušnicí Australian Imperial Force v dubnu téhož roku.[2]

Meziválečné období

Od listopadu 1920 do roku 1922 Wilsonová pracovala jako vrchní sestra v Dětské nemocnici v Melbourne (anglicky: Children's Hospital in Melbourne). Během této doby se snažila zlepšit pracovní podmínky svých sester a zajistila také minimální mzdu pro sestry ve výcviku. V roce 1922 opustila svou funkci v dětské nemocnici a otevřela svou vlastní nemocnici ve východním Melbourne.[2] V roce 1925 se stala vrchní sestrou Australian Army Nursing Service (šlo o rezervní post na částečný úvazek) a o čtyři roky později získala Medaili Florence Nightingalové. V lednu 1933 se stala vrchní sestrou v The Alfred Hospital. V roce 1937 opětovně odcestovala do Londýna, aby zde vedla kontingent AANS na ceremonii při korunovaci krále Jiřího VI..[2][6]

Druhá světová válka

Po vypuknutí druhé světové války v září 1939 byla opět povolána do aktivní služby a opustila tak svou pozici v nemocnici The Alfred Hospital.[2] Sloužila ve štábu Director-General of Medical Services generálmajora Ruperta Downese v armádním velitelství jako armádní vrchní sestra. V září 1940 se stala příslušnicí Second Australian Imperial Force a sloužila jako vrchní sestra na Blízkém východě.[2][7] Zde zůstala do května 1941, kdy onemocněla a musela se vrátit do Austrálie, kam dorazila v srpnu a o měsíc později opustila řady Australian Imperial Force.[2][7][8] Na jejím místě ji nahradila Annie Sageová. 15. září 1943[2] pak byla jmenována výkonným důstojníkem v Department of Manpower Directorate (Victoria)'s nursing control section. V této roli kontrolovala personální obsazení všech nemocnic ve státě Victoria. Během této doby řídila štáb sestávající ze 4 kvalifikovaných sester a 11 administrativních pracovníků.[9]

Důchod

Medaile, které patřily Wilsonové na výstavě v Australian War Memorial.

Po skončení druhé světové války odešla do důchodu, ale i nadále se působila v mnoha organizací jako dobrovolník.[1] Dočkala se také vysokých ocenění od mnoha ošetřovatelských organizací. 12. ledna 1954 se pak v Londýně provdala za Roberta Wallace Bruce Campbella. Zemřela ve Všeobecné nemocnici pro veterány (anglicky: Repatriation General Hospital) v Heidelbergu ve Victorii dne 12. ledna 1957. Dostalo se ji cti být pohřbena se všemi vojenskými poctami.

V roce 2014 byly všechny její medaile a uniforma z první světové války umístěny do stálé exhibice v Australian War Memorial (česky: Australský válečný památník).[10]

Její osudy za první světové války se dočkaly zfilmování v televizní minisérii z roku 2014 vysílané pod názvem "Děvčata z ANZACU" (ANZAC Girls), ve které ji ztvárnila Caroline Craigová.[11]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grace Wilson na anglické Wikipedii.

  1. Willingly into the fray : one hundred years of Australian Army nursing. Newport, NSW: Big Sky Pub xxvi, 464 pages s. ISBN 9780980658262, ISBN 0980658268. OCLC 620681507
  2. MCCARTHY, Janice. Wilson, Grace Margaret (1879–1957). Canberra: National Centre of Biography, Australian National University Dostupné online.
  3. Details. aif.adfa.edu.au [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online.
  4. 1953-, Bassett, Jan,. Guns and brooches : Australian Army nursing from the Boer War to the Gulf War. Pbk. ed. published 1997. vyd. Melbourne: Oxford x, 261 pages s. ISBN 0195540840, ISBN 9780195540840. OCLC 37900100
  5. REID, John. Conyers, Evelyn Augusta (1870–1944). Canberra: National Centre of Biography, Australian National University Dostupné online.
  6. NURSES FOR CORONATION. Advocate (Burnie, Tas. : 1890 - 1954). 13 II 1937, s. 9. Dostupné online [cit. 2019-02-25].
  7. MELBOURNE, National Foundation for Australian Women and The University of. Wilson, Grace Margaret - Woman - The Australian Women's Register. www.womenaustralia.info [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
  8. MATRON WILSON HOME FROM WAR. Courier-Mail (Brisbane, Qld. : 1933 - 1954). 12 VIII 1941, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-02-25].
  9. I Hear On My Rounds.... Argus (Melbourne, Vic. : 1848 - 1957). 23 V 1944, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-02-25].
  10. First World War Galleries - Object Backgrounder | Australian War Memorial. web.archive.org [online]. 2015-02-16 [cit. 2019-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  11. DALE, David. Caroline Craig says Anzac Girls' Matron Grace Wilson is her toughest cookie yet. The Sydney Morning Herald [online]. 2014-08-05 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.