Grace Wilsonová
Grace Margaret Wilsonová (25. června 1879 Brisbane, Queensland – 12. ledna 1957 Heidelberg, Victoria) byla vysoce postavená zdravotní sestra v australské armádě během obou světových válek. Wilsonová se narodila v Brisbane a studium na zdravotní sestru dokončila v roce 1908. Po propuknutí první světové války vstoupila do Australian Army Nursing Service (AANS) a následně byla přiřazena k First Australian Imperial Force. V roce 1925 byla jmenována vrchní sestrou AANS a v září 1940 se přidala k Second Australian Imperial Force, aby během války sloužila na Blízkém východě.
Grace Wilsonová | |
---|---|
Vrchní sestra Wilsonová ve své kanceláři v Abbassii v Egyptě. 1916 | |
Narození | 25. června 1879 Brisbane, Queensland |
Úmrtí | 12. ledna 1957 Heidelberg, Victoria |
Vojenská kariéra | |
Doba služby | 1914–1941 |
Sloužil | Austrálie |
Jednotka | Australian Army Nursing Service |
Velel | Australian Army Nursing Service (1925–1940) |
Války | První světová válka |
Občanství | Austrálie |
Vzdělání | Brisbane Girls Grammar School Brisbane Hospital |
Povolání | zdravotní sestra |
Manžel/ka | Robert Wallace Bruce Campbell (od 1954) |
Ocenění | Královský červený kříž Medaile Florence Nightingalové |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mládí
Narodila se dne 25. června 1879 v Jižním Brisbane v Queenslandu a chodila na dívčí základní školu Brisbane Girls Grammar School V roce 1905 započala své studium na zdravotní sestru v Brisbane Hospital. Studium zde dokončila v roce 1908. Během svého působení v nemocnici Brisbane jako první vyhrála prestižní zlatou medaili (anglicky: Gold Medal) za výtečné ošetřovatelské schopnosti.[1] Následně odjela do Londýna, aby zde studovala na porodní asistentku v Nemocnici královny Charlotty (anglicky: Queen Charlotte's Lying-in Hospital). Později pracovala v Národní nemocnici pro ochrnuté a trpící epilepsií (anglicky: National Hospital for the Paralysed and Epileptic) v Londýně. Do Austrálie se vrátila v července 1914 a stala se vrchní sestrou v Brisbane Hospital.[1][2]
První světová válka
Po propuknutí první světové války vstoupila v říjnu 1914 do Australian Army Nursing Service Reserve a stala se vrchní sestrou 1. vojenského obvodu.[1] Od 15. dubna 1915 byla příslušnicí First Australian Imperial Force a byla přiřazena k 3. australské všeobecné nemocnici jako vrchní sestra.[2] Jednotka opustila Sydney dne 15. května 1915 a vydala se na cestu do Evropy.[3]
Na konci června dorazila do Anglie a přestože bylo původně zamýšleno jejich nasazení ve Francii, nakonec došlo rozhodnutí o jejich nasazení na Lémnosu ve Středozemním moři, aby se zde starali o zraněné z tažení u Gallipoli. 3. australská všeobecná nemocnice opustila Anglii na počátku července 1915 a 8. srpna přistála na Lémnosu. Loď, na které cestovaly sestry, se během cesty zastavila v Alexandrii, kde se Wilsonová dozvěděla o smrti svého bratra, který byl zabit u Gallipoli.[4] Podmínky na Lémnosu byly složité a bylo zde pouze několik zařízení pro léčbu mnoha zraněných evakuovaných od Gallipoli. Wilsonová se snažila o zlepšení situace a za svou snahu si vysloužila chválu jak od svých podřízených, tak i nadřízených důstojníků.[2][1] Za svou službu byla vyznamenána Královským červeným křížem (anglicky: Royal Red Cross).[2]
V lednu 1916 se 3. australská všeobecná nemocnice přesunula do Abbassie v Egyptě. Na konci roku 1915 a znovu na začátku 1916 ji byl nabídnut post vrchní sestry na velitelství Australian Imperial Force, ale tuto nabídku odmítla, neboť si přála zůstat u 3. australské všeobecné nemocnice.[4] V říjnu 1916 se nemocnice přesunula do Brightonu v Anglii a zůstala zde až do dubna následujícího roku, kdy se přesunula do Abbeville ve Francii.[2]
V září 1917 byla dočasně jmenována vrchní sestrou velitelství Australian Imperial Force v Londýně, zatímco Evelyn Conyersová byla na dovolence v Austrálii. V této funkci zůstala až do dubna následujícího roku, kdy se opět připojila k 3. australské všeobecné nemocnici.[5][2] V lednu 1919 obdržela Řád britského impéria v hodnosti komandéra. V květnu 1919 došlo k rozpuštění 3. australské všeobecné nemocnice a Wilsonová byla poslána k 3. australské pomocné nemocnici v Anglii. Do Austrálie se vrátila v lednu 1920 a oficiálně přestala být příslušnicí Australian Imperial Force v dubnu téhož roku.[2]
Meziválečné období
Od listopadu 1920 do roku 1922 Wilsonová pracovala jako vrchní sestra v Dětské nemocnici v Melbourne (anglicky: Children's Hospital in Melbourne). Během této doby se snažila zlepšit pracovní podmínky svých sester a zajistila také minimální mzdu pro sestry ve výcviku. V roce 1922 opustila svou funkci v dětské nemocnici a otevřela svou vlastní nemocnici ve východním Melbourne.[2] V roce 1925 se stala vrchní sestrou Australian Army Nursing Service (šlo o rezervní post na částečný úvazek) a o čtyři roky později získala Medaili Florence Nightingalové. V lednu 1933 se stala vrchní sestrou v The Alfred Hospital. V roce 1937 opětovně odcestovala do Londýna, aby zde vedla kontingent AANS na ceremonii při korunovaci krále Jiřího VI..[2][6]
Druhá světová válka
Po vypuknutí druhé světové války v září 1939 byla opět povolána do aktivní služby a opustila tak svou pozici v nemocnici The Alfred Hospital.[2] Sloužila ve štábu Director-General of Medical Services generálmajora Ruperta Downese v armádním velitelství jako armádní vrchní sestra. V září 1940 se stala příslušnicí Second Australian Imperial Force a sloužila jako vrchní sestra na Blízkém východě.[2][7] Zde zůstala do května 1941, kdy onemocněla a musela se vrátit do Austrálie, kam dorazila v srpnu a o měsíc později opustila řady Australian Imperial Force.[2][7][8] Na jejím místě ji nahradila Annie Sageová. 15. září 1943[2] pak byla jmenována výkonným důstojníkem v Department of Manpower Directorate (Victoria)'s nursing control section. V této roli kontrolovala personální obsazení všech nemocnic ve státě Victoria. Během této doby řídila štáb sestávající ze 4 kvalifikovaných sester a 11 administrativních pracovníků.[9]
Důchod
Po skončení druhé světové války odešla do důchodu, ale i nadále se působila v mnoha organizací jako dobrovolník.[1] Dočkala se také vysokých ocenění od mnoha ošetřovatelských organizací. 12. ledna 1954 se pak v Londýně provdala za Roberta Wallace Bruce Campbella. Zemřela ve Všeobecné nemocnici pro veterány (anglicky: Repatriation General Hospital) v Heidelbergu ve Victorii dne 12. ledna 1957. Dostalo se ji cti být pohřbena se všemi vojenskými poctami.
V roce 2014 byly všechny její medaile a uniforma z první světové války umístěny do stálé exhibice v Australian War Memorial (česky: Australský válečný památník).[10]
Její osudy za první světové války se dočkaly zfilmování v televizní minisérii z roku 2014 vysílané pod názvem "Děvčata z ANZACU" (ANZAC Girls), ve které ji ztvárnila Caroline Craigová.[11]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grace Wilson na anglické Wikipedii.
- Willingly into the fray : one hundred years of Australian Army nursing. Newport, NSW: Big Sky Pub xxvi, 464 pages s. ISBN 9780980658262, ISBN 0980658268. OCLC 620681507
- MCCARTHY, Janice. Wilson, Grace Margaret (1879–1957). Canberra: National Centre of Biography, Australian National University Dostupné online.
- Details. aif.adfa.edu.au [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online.
- 1953-, Bassett, Jan,. Guns and brooches : Australian Army nursing from the Boer War to the Gulf War. Pbk. ed. published 1997. vyd. Melbourne: Oxford x, 261 pages s. ISBN 0195540840, ISBN 9780195540840. OCLC 37900100
- REID, John. Conyers, Evelyn Augusta (1870–1944). Canberra: National Centre of Biography, Australian National University Dostupné online.
- NURSES FOR CORONATION. Advocate (Burnie, Tas. : 1890 - 1954). 13 II 1937, s. 9. Dostupné online [cit. 2019-02-25].
- MELBOURNE, National Foundation for Australian Women and The University of. Wilson, Grace Margaret - Woman - The Australian Women's Register. www.womenaustralia.info [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online. (anglicky)
- MATRON WILSON HOME FROM WAR. Courier-Mail (Brisbane, Qld. : 1933 - 1954). 12 VIII 1941, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-02-25].
- I Hear On My Rounds.... Argus (Melbourne, Vic. : 1848 - 1957). 23 V 1944, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-02-25].
- First World War Galleries - Object Backgrounder | Australian War Memorial. web.archive.org [online]. 2015-02-16 [cit. 2019-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- DALE, David. Caroline Craig says Anzac Girls' Matron Grace Wilson is her toughest cookie yet. The Sydney Morning Herald [online]. 2014-08-05 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Grace Wilsonová na Wikimedia Commons