Goralé
Goralé (polsky Górale; těšínským nářečím Gorole; slovensky Gorali nebo i starší Horali[1][2]; tj. „horalé“, přičemž uvedené názvy se píší v některých zdrojích velkým, v jiných malým počátečním písmenem) jsou obyvatelé hornatých oblastí jižního Polska, severního Slovenska a severovýchodního Česka (Těšínsko). Ve svém širším vymezení však žijí také v Bukovině na západní Ukrajině a v severním Rumunsku. Je to tak etnická skupina žijící podél severního karpatského oblouku.
Goralé hovoří goralskými nářečími, která jsou polského původu s příměsí češtiny a němčiny.[zdroj?] Kulturně jsou spříznění hlavně s Lemky, Huculy a Bojky.
Poláky uváděný údajný polský původ a národní charakter Goralů sloužil jako základ polských územních požadavků v československo-polských pohraničních sporech, zejména na Oravě a Spiši. Podobným způsobem se snažili využít Goraly Němci v době druhé světové války a tvrdili, že Goralé jsou německého původu (tzv. Goralenvolk).
Reference
- Horali in: Pyramída-encyklopedický časopis moderného človeka, č. 42, 1974.
- goral in: Peciar, Š. (ed.): Slovník slovenského jazyka, 1959–1968.