Gonbad-e Qabus (věž)
Věž Gonbad-e Qabus (persky گنبد کاووس), v transkripci též Gonbad-e Kavus nebo Gonbad-e Ghābus, je mauzoleum Qabuse (Kavuse), panovníka zijáridské dynastie, která vládla v oblasti dnešních severoíránských provincií Mázandarán a Golestán v 10. a 11. století. Mauzoleum se nachází na území stejnojmenného města v íránské provincii Golestán. Věž Gonbad-e Qabus je chráněna podle zákona o ochraně národního dědictví a byla zapsána v roce 1975 na seznam íránských národních památek pod číslem 1097. V roce 2012 byla stavba zařazena na seznam Světového dědictví UNESCO.[1]
Gonbad-e Qabus برج گنبد قابوس | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Írán |
Gonbad-e Qabus | |
Souřadnice | 37°15′29″ s. š., 55°10′9″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, ii, iii, iv |
Odkaz | 1398 (anglicky) |
Oblast | Golestán |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 2012 (36. zasedání) |
Historie
Mauzoleum v podobě 53 metrů vysoké věže bylo vybudováno v letech 1006–1007 pro panovníka a básníka Qabuse ibn Wushmagir (Kavus ibn Vušmgir, plným jménem Abol-Hasan Qābūs ibn Wušmagīr ibn Ziyar Sams al-maʿālī , přezdívaný Chams al-Ma`âlî neboli Slunce jeho excelence), který vládl v severovýchodní oblasti středověkého Íránu v letech 977–981 a 997–1012.
Kavus ibn Vušmgir byl podle soudobých zpráv krvežíznivým tyranem, avšak zároveň byl také podporovatelem věd a umění a jejich představitelů – na jeho dvoře působil například i filosof a polyhistor Ibn Síná (Avicenna).[2] Kavus přikázal vybudovat mauzoleum ještě za svého života, a to během muslimského lunárního roku 397 (27. září 1006–16. září 1007), respektive perského slunečního roku 375 (15. března 1006–14. března 1007).[2]
Věž je jediným zachovaným pozůstatkem někdejší zijáridské metropole Gurganu[3] (v anglické transkripci též jako Jorjan[1]), středověkého perského centra věd a umění, zničeného během mongolských nájezdů ve 14. a 15. století.[1] Město Gonbad-e Qabus (nyní oficiálně Gonbad-e Kāvus) bylo pojmenováno podle památného mauzolea a je mnohem mladší, než zmíněná věž – jeho hlavní ekonomický a stavební rozvoj spadá až do 20. století za panování šáhů z dynastie Pahlaví.[4]
Popis stavby
Archeologická lokalita, které dominuje Kavusova věž, se nachází v západní části města Gonbad-e Qabus na soutoku řeky Gorganrud a jejího levostranného přítoku.[3] Věž je postavena z neglazovaných pálených cihel světle žluté barvy, která ve slunečním svitu vzbuzuje dojem, že stavba je ze zlata.[2] Mauzoleum je hodnotným příkladem islámské architektury, která svým inovativním charakterem ovlivnila budování sakrálních staveb v širším regionu Střední Asie.[1]
Stavba má podobu mírně se zužujícího válce o průměru 17–15,5 metrů, zakončené kuželovitou špicí rovněž z pálených cihel. Vnitřní průřez stavby je kruhový o průměru 9,67 metrů u základny, zatímco vnější půdorys je polygonální, neboť válec věže je po obvodu doplněn deseti opěrnými sloupy.[2] Věž, která stojí na 10 metrů vysokém uměle navršeném pahorku, je viditelná ze vzdálenosti až 30 kilometrů.[2]
Galerie
- Cesta ke vstupu do věže
- Noční osvětlení
- Prodej suvenýrů
- Vchod do mauzolea
- Interiér věže
Odkazy
Reference
- Gonbad-e Qābus [online]. UNESCO [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Gonbad-e Qābus. III Monument [online]. Encyclopaedia Iranica, 2002-12-15 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- Seznam. شهر قدیم جرجان [online]. mapy.cz [cit. 2019-11-16]. Dostupné online.
- Gonbad-e Qābus. I.Geography [online]. Encyclopaedia Iranica, 2002-12-15 [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gonbad-e Qabus (věž) na Wikimedia Commons