Go Seigen

Go se narodil 12. června 1914 v Min-chou, provincii Fu-ťien na jihovýchodě Číny do dobře situované rodiny Wu. Jeho první setkání s hrou se událo ve věku 9 let, což je ve srovnání s dalšími mistry go relativně pokročilý věk (Honinbó Dósaku začal studovat v 7 letech a Honinbó Šúsaku před 6. rokem života[3]). Pro hru jej nadchl jeho otec, který dostával během svých studií v Japonsku lekce go od Honinbó Šuha. Go se hned od počátku do hry zamiloval, začal horlivě[4] studovat a přehrával záznamy starých her klasických čínských a posléze japonských mistrů. Díky neustálému studování, kdy držel knihu se zápisem v levé ruce a kameny kladl pravou došlo k deformaci jeho levého ukazováku ohnutím nazad[4]. Go začal velmi rychle ve hře vynikat a brzy se stal po Fu-ťienu známým jako zázračné dítě go. Významný podíl na jeho pověsti měl zápas s Fu-ťienským mistrem Lin, který byl zorganizován pro určení Goovy síly. Lin byl ve střední hře mladým Goem drtivě poražen. Potom, co Goův otec v roce 1924 zemřel na tuberkulózu, rodina Wu se dostala do finančních potíží. Matka Goa využila zálibu místního vlivného vojevůdce Duana ve hře go a sjednala schůzku. Duan shledal v setkáních s Goem zalíbení a začal mu platit 100 jüanů měsíčně, což zajistilo rodinný příjem. Další důležitou postavou byl obchodník se starožitnostmi Yamasaki, který rozpoznal Goův talent a chtěl Goovi umožnit odchod do Japonska. Začal jej proto zvát k sobě domů, kde Go začal dostávat lekce japonštiny od Yamasakiho ženy. Ve 12 letech, méně než 3 roky od prvního seznámení s hrou, byl Go už na profesionální úrovni, což víme díky záznamům jeho her v Pekingu proti japonskému hráči Iwamotu Kaoruovi, 6p v roce 1926. První hru s ním Go sehrál s hendikepem 3 kamenů vyhrál ji. Druhou hru dostal náskok pouze kameny dva a prohrál ji o 2 body (jeden kámen). Další rok zvládl remizovat v dvouzápasovém utkání proti dalšímu japonskému profesionálovi Inoue Kohei, 5p[pozn. 1]. Inoue Kohei po svém návratu domů zpravil Nihon Ki-in o Goově síle, načež si slavný hráč Segoe Kensaku, Goův pozdější učitel, začal dopisovat s Yamasakim o Goově budoucím pobytu v Japonsku[4].

Go na základě pozvání Kihačira Ókury, ředitele Nihon Ki-in a Cujoši Inukaie v roce 1928 imigroval do Japonska a začal pracovat na své profesionální kariéře. Go uzavřel kontrakt na 2 roky, jeho plat byl stanoven na 200 jüanů měsíčně, protože s ním přicestovala i jeho matka a nejstarší bratr, byl nakonec zvýšen na 300 jüanů. Jeho učitelem se stal Segoe Kensaku[3], který o něm prohlásil, že (Go) byl génius, ale zároveň pracoval tvrději než ostatní a málokdy mu dával rady, (Go) své dovednosti rozvinul sám[4]. Jeho výkonnostní třída byla stanovena sedmičlennou komisí složenou z Honinbó Šúsaje, 9p, Iwaasa Keie, 7p, Segoe Kensaku, 7p, Suzuki Tamejira, 7p, Kata Shina, 6p, Iwamota Kaorua, 6p a Onody Chiyotara, 6p. Komise vybrala Shinoharu Masamiho, 4p, Murašima Yošikatsua, 4p, Maeda Nobuakiho, 4p, Hashimota Utara, Onodu Chiyotara, Kitaniho Minorua, 4p a Honinbó Šúsaje, aby hráli proti Goovi. Go v prvních třech hrách porazil Shinoharu Masamiho, Honinbó Šúsaje a Murašima Yošikatsua a byl komisí posouzen jako hráč síly 3. dan. Ze zbylých partií porazil ostatní hráče krom Kitaniho.

Go se oficiálně stal součástí Nihon Ki-in v roce 1930 ve svých 16 letech. Začal se účastnit Oteai, turnaje konajícího se dvakrát ročně. Během jeho první účasti se umístil s výsledkem 7:1 na 3. místě, poražen pouze Kitanim. Druhý turnaj prošel neporažen a získal tak 1. místo. Krom peněžité ceny 300 jüanů se jeho třída zvýšila na 4. dan. Jeho další výhry mu zajistili stabilní příjem, díky kterému pomohl svým sestrám přestěhovat se z Pekingu do Tokia.

Utkání mezi Šúsajem a Go Seigenem

Roku 1933 ve svých 19 letech byl Go povýšen na 5. dan. Téhož roku zvítězil v Go turnaji sponzorovaným novinami Yomiuri, kde krom ceny za umístění získal šanci hrát proti Meidžinovi Šúsajovi. V této hře Go zahájil na pozici 3-3 (san-san), což bylo v rodině Honinbó tabu. Druhý kámen zahrál na hvězdu (hoshi) v levém dolním rohu a třetí na střed gobanu 10-10 (tengen). Tento předtím nepoužívaný druh zahájení šokoval celou go komunitu. Šúsaj dobře věděl o Goově síle, hrál opatrně a často hru přerušoval. Důsledkem bylo, že se hra natáhla na 3 měsíce až do ledna dalšího roku. Šúsaj zvítězil o 2 body. Díky častým přerušením, které měl bílý právo činit a další okolnostem hry se rozšířila pověst, že Šúsaj vyhrál díky jeho studentovi Maedovi Nobuakimu a jeho excelentnímu tahu (myoshu).

Go dosáhl 6. danu v roce 1934. Během dalších let začal mít zdravotní problémy, které mu bránili účastnit se všech svých plánovaných zápasů.

Go se v roce 1936 stal naturalizovaným Japoncem a změnil své jméno na Go Izumi. Během svého 15 měsíců trvajícího pobytu v nemocnicích a sanatoriích napsal knihu Mo Chou Collection (Mou Chou doslovně znamená Nebát se).

Go od roku 1939 sehrál sérii neobyčejných džubango zápasů proti ostatním nejlepším hráčům. Díky těmto zápasům Go přesvědčivě demonstroval výraznou převahu nad svými současníky. Go Seigen měl pouze jednoho oficiálního žáka - Rina Kaiha.

V létě roku 1961 byl Go sražen motocyklem a následně hospitalizován po dva měsíce a znovu příští rok. Utrpěl poškození nervové soustavy, proto začal postupně opouštět profesionální go scénu, protože mu působilo obtíže koncentrovat se během delších her. Hrál čím dál tím méně a takřka přestal hrát roku 1964. Do důchodu oficiálně odešel až roku 1983.

Go po svém odchodu zůstal aktivním učitelem, spisovatelem a promotérem hry kolem světa. Mezi knižní díla, která vyšla na západě patří A Way of Play for the 21st Century, Modern Joseki Application Dictionary, Fuseki and Middle-game Attack a Defence a Winning a won game. Go Seigen pořádal studijní semináře s ostatními profesionálními hráči jako například O Rissei, Michael Redmond a Rui Naiwei.

V roce 1987 byl Go Seigen oceněn Řádem vycházejícího slunce za celoživotní přínos k rozvoji hry go.

Go Seigen zemřel z přirozených příčin brzo ráno 30. listopadu 2014 v nemocnici města Odawara ve věku 100 let[5] .

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Go Seigen na anglické Wikipedii.

• Go
• Seznam hráčů go

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Go Seigen na Wikimedia Commons