Gloriet (České Budějovice)

Parkánová zeď, jíž byla bašta součástí, vznikala pravděpodobně ve 14.–15. století.[3] Podle vedut ze 17. a 18. století šlo o nezastřešenou polygonální baštu,[2] která byla dovnitř parkánu otevřená.[1]

Zahrada, k níž se Gloriet váže, začala vznikat pravděpodobně v roce 1769 s výstavbou Piaristické koleje.[4] Rokoková úprava ale nastala až v letech 1797–1813 na podnět a náklady prvního českobudějovického biskupa Johanna Prokopa Schaaffgotscheho,[2] který nechal Piaristickou kolej přestavět na vlastní rezidenci. Polygonální bašta byla přestavěna na rokokový[4] (případně romantický)[1] zahradní letohrádek – Gloriet, v němž se nacházela umělá jeskyně.[5] Do patra, které uzavřela šindelem krytá[6] mansardová střecha, stoupalo vnější zděné[6] dvouramenné schodiště.[1] Hladce omítaná průčelí byla v prvním patře osazena jednoduchými okny bez rámů.[6] Vstupovalo se pouze ze zahrady, vchod od Slepého ramene byl proražen později.[1]

Krov Glorietu

Nika v přízemí Glorietu

Po roce 1948 sloužil Gloriet jako vstup do Biskupské zahrady pro veřejnost. Původní (předrevoluční) evidenční list nemovité kulturní památky již o schodištích hovoří v minulém čase, strop popisuje jako snesený a uvádí existenci vstupu z nábřeží.[6] Ještě po roce 2000 nesl Gloriet tabulku s otevírací dobou zahrady.[2] Roku 2012 došlo k opravě parkánové zdi, v roce 2013 následovala rekonstrukce Glorietu.[7]