Glil Jam

Leží v nadmořské výšce 40 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině, respektive Šaronské planině.

Obec se nachází 3 kilometry od břehu Středozemního moře, cca 11 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu, cca 74 kilometrů jihojihozápadně od centra Haify a 1 kilometr jihozápadně od města Herzlija, s nímž je stavebně propojená. Glil Jam obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Glil Jam je na dopravní síť napojen pomocí místních komunikací v rámci města Herzlija. Západně od kibucu probíhá severojižní dálnice číslo 2.

Glil Jam byl založen v roce 1943.[2] Zakladatelská skupina se zformovala již roku 1932 a byla napojená na levicové socialistické hnutí. Koncem roku 1942 se usadili v nynější lokalitě. Jméno kibucu je odvozeno od stejnojmenného sídla zmiňovaného v samaritánských pramenech.[3] Název tohoto sídla pak do roku 1948 přežíval v nedaleké arabské vesnici Idžil (složené ze dvou částí Idžil al-Kiblija a Idžil al-Šamalija), která stávala cca 2 kilometry západně od kibucu (poblíž nynější dálnice číslo 2). V roce 1931 v ní žilo 305 lidí. Počátkem války za nezávislost v dubnu 1948 ji ovládly izraelské síly a arabské osídlení tu skončilo. Zástavba vesnice pak byla zcela zbořena.[4]

Před rokem 1949 měl kibuc Glil Jam rozlohu katastrálního území 450 dunamů (0,45 kilometru čtverečního).[5] Místní ekonomika je založena na zemědělství (pěstování citrusů, ovoce, avokáda, chov drůbeže).[3]

V roce 2008 se uvádělo, že Izraelská pozemková správa (Israel Land Administration) souhlasila s převodem 835 dunamů zemědělské půdy v majetku kibucu Glil Jam na stavební pozemky, s plánovanou výstavbou stovek bytových jednotek. Členové kibucu prý o takovou transakci dlouhodobě usilovali, ale po mnoho let byla soudně napadána a kritizována.[6] Proti zamýšlené výstavbě protestovali také obyvatelé přilehlé části Herzlije, kterým vadilo extrémní zahuštění osídlení v této části města.[7] Právní spory ale vypukly i mezi samotnými obyvateli kibucu, kde se řešilo, jak rozdělit podíl z očekávané pozemkové transakce a zda ho vyplatit i bývalým členům kibucu.[8]

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Glil Jam Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 454 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,3 %.[1]