Givi Džavachišvili

Givi Džavachišvili (gruzínsky: გივი ჯავახიშვილი, rusky: Гиви Дмитриевич Джавахишвили – Givi Dmitrijevič Džavachišvili) (18. září 191210. listopadu 1985 v Tbilisi) byl gruzínský politik, který byl v letech 19531975 předsedou Rady ministrů Gruzínské SSR.

Givi Džavachišvili
Rodné jménoგივი ჯავახიშვილი
Narození18. prosince 1912
Tbilisi
Úmrtí10. listopadu 1985 (ve věku 72 let)
Tbilisi
Alma materGruzínská technická univerzita
Povolánípolitik
OceněníLeninův řád
Řád čestného odznaku
Řád Říjnové revoluce
Řád rudého praporu práce
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Funkceposlanec Nejvyššího sovětu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Dzavachišvili se narodil 18. září 1912 do rodiny doktora Dmitrije Džavachišviliho. V roce 1934 dokončil vzdělání na Zakavkazském průmyslovém institutu (dnes Gruzínský polytechnický institut) a stal se inženýrem geologie. Pracoval v Institutu lázeňství. V květnu 1940 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. V lednu – květnu 1941 sloužil v armádě.

Politická kariéra

Poté až do roku 1952 pracoval na různých místech regionálních a posléze ústředních vládních i stranických struktur, převážně v oblasti energetiky a těžkého průmyslu. Naposled jako vedoucí oddělení těžkého průmyslu ÚV KS Gruzie. V září 1952 byl jmenován předsedou výkonného výboru tbiliského městského sovětu (dnešní terminologií primátor Tbilisi). V dubnu 1953 povýšil do funkce místopředsedy rady ministrů Gruzie.

Předsedou vlády

29. října 1953, se po mocenském boji mezi bývalými přívrženci Lavrentije Beriji a gruzínskými pro-Chruščovovskými revizionisty, stal předsedou Rady ministrů (premiérem) Gruzínské SSR.[1] Souběžně se stal členem byra Ústředního výboru KS Gruzie a předsedou Komise na ochranu gruzínského jazyka. Všechny tyto funkce si udržel až do prosince 1975, takže je nejdéle vládnoucím gruzínským premiérem v historii. Od roku 1954 byl též členem jak gruzínského, tak sovětského parlamentu, v letech 1956–1976 členem ÚV KSSS.

Džavachišviliho politika

V roce 1958 se zúčastnil jako hlava gruzínské delegace světové výstavy EXPO v Bruselu a v roce 1967 podruhé, tentokrát v Montrealu. Jako předseda Rady ministrů Gruzínské SSR se celkem pětkrát zúčastnil sjezdu KSSS (20.-24. sjezd). V roce 1961 Džavachišvili na jednom ze sjezdů KSSS požadoval odstranění ostatků Stalina z Leninova mauzolea. Mnohokrát se účastnil i důležitých diplomatických misí SSSR i Gruzínské SSR do USA, Kanady a Turecka.

Na poli domácí gruzínské politiky se zasloužil velkou měrou o budování v Tbilisi. Na jeho popud byly vybudovány mnohé účelové budovy, jako například Hala pro gruzínskou filharmonii nebo Tbiliský palác sportu. Za jeho éry bylo také dobudováno metro v Tbilisi, jehož stavba začala v roce 1952 a trvala 14 let.

V roce 1975 odešel ze svých funkcí do důchodu. Zemřel 10. listopadu 1985 v Tbilisi.

Ocenění

Reference

  1. (anglicky) harikumar.brinkster.net Archivováno 20. 8. 2008 na Wayback Machine - THE 'DOCTORS' CASE’,AND, THE DEATH OF STALIN, Bill Bland, for the Communist League (UK), Londýn, říjen 1991. (D. M. Lang: op. cit.; str. 264).

Externí odkazy

Předseda Rady ministrů Gruzie
Předchůdce:
Valerian Bakradze
21.9. 195317.12. 1975
Givi Džavachišvili
Nástupce:
Zurab Pataridze
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.