Giro d'Italia 1983

66. ročník cyklistického závodu Giro d'Italia se konal mezi 12. květnem a 5. červnem 1983. Vítězem se stal Ital Giuseppe Saronni (Del Tongo–Colnago), jenž předtím vyhrál Giro d'Italia v roce 1979. Na druhém a třetím místě se umístili Roberto Visentini a Alberto Fernández.

Giro d'Italia 1983
Datum 12. května - 5. června
Start Brescia
Cíl Udine
Počet etap 22 + prolog (zahrnující 1 půlenou etapu)
Celková délka 3922 km
Celkový čas vítěze 100h 45' 30”
Rychlostní průměr
Konečné pořadí
Celkový vítěz  Giuseppe Saronni (ITA)
2. místo  Roberto Visentini (ITA)
3. místo  Alberto Fernández (ESP)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěže  Giuseppe Saronni (ITA)
Nejlepší vrchař  Lucien Van Impe (BEL)
Nejlepší mladý jezdec  Franco Chioccioli (ITA)
Nejlepší družstvo Zor–Gemeaz–Cusin

Saronni se stal také vítězem bodovací soutěže, Lucien Van Impe (Metauro Mobili) obhájil své vítězství ve vrchařské soutěži a Franco Chioccioli (Vivi–Benotto) se stal vítězem soutěže mladých jezdců. Tým Zor–Gemeaz–Cusin vyhrál soutěž týmů.

Týmy
Prezentace týmů proběhla 10. května na Piazza della Loggia v Brescii.

Na Giro d'Italia 1983 bylo pozváno celkem 18 týmů. Každý tým přijel s 9 jezdci, což znamenalo, že závod odstartoval s pelotonem 162 jezdců. [1] Týmová prezentace proběhla 10. května na Piazza della Loggia v Brescii a byla vysílána v italské televizi Network 1. [2] Do cíle v Udine dojelo celkem 140 jezdců.

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

  • Alfa Lum–Olmo
  • Atala–Campagnolo
  • Bianchi–Piaggio
  • Del Tongo–Colnago
  • Dromedario–Alan
  • Eorotex–Magniflex
  • Europ Decor–Dries
  • Gis Gelati–Campagnolo
  • Inoxpran–Lumenflon
  • Malvor–Bottecchia
  • Mareno–Willier Triestina
  • Metauro Mobili
  • Perlav–Euro Soap
  • Sammontana–Campagnolo
  • Termolan–Galli
  • Vivi–Benotto
  • Wolber–Spidel
  • Zor–Gemeaz–Cusin

Trasa a etapy
Colli di San Fermo hostilo konec 91 km dlouhé 17. etapy.

Trasa Giro d'Italia 1983 byla odhalena veřejnosti hlavním organizátorem Vincenzem Torrianim 19. února 1983.[3][4] Trasa dlouhá 3922 km zahrnovala 4 časovky (tři individuální a jednu týmovou) a 15 etap s hodnocenými stoupáními, na nichž bylo možné získat body do vrchařské soutěže. Sedm z těchto 15 etap mělo vrcholový finiš: 4. etapa do Todi, 6. etapa do Campitello Matese, 9. etapa do Montefiascone, 10. etapa do Bibbieny, 15. etapa do Orta San Giulio, 17. etapa na Colli di San Fermo a 19. etapa do Selva di Val Gardena. Organizátoři se rozhodli zahrnout 2 dny odpočinku. Ve srovnání s předchozím ročníkem byl závod o 88,5 km kratší a zahrnoval o jednu časovku více. Zároveň zahrnoval jednu půlenou etapu navíc.

Etapy a vítězové
Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz
P 12. května Brescia 8 km (5 mi) Individuální časovka Etapa byla zrušena
1 13. května Brescia - Mantua 70 km (43 mi) Týmová časovka Bianchi-Piaggio
2 14. května Mantua - Comacchio 192 km (119 mi) Rovinatá etapa  Guido Bontempi (ITA)
3 15. května Comacchio - Fano 148 km (92 mi) Rovinatá etapa  Paolo Rosola (ITA)
4 16. května Pesaro - Todi 187 km (116 mi) Horská etapa  Giuseppe Saronni (ITA)
5 17. května Terni - Vasto 269 km (167 mi) Horská etapa  Eduardo Chozas (ESP)
6 18. května Vasto - Campitello Matese 145 km (90 mi) Horská etapa  Alberto Fernández (ESP)
7 19. května Campitello Matese - Salerno 216 km (134 mi) Horská etapa  Moreno Argentin (ITA)
8 20. května Salerno - Terracina 212 km (132 mi) Rovinatá etapa  Guido Bontempi (ITA)
9 21. května Terracina - Montefiascone 225 km (140 mi) Horská etapa  Riccardo Magrini (ITA)
10 22. května Montefiascone - Bibbiena 232 km (144 mi) Horská etapa  Palmiro Masciarelli (ITA)
11 23. května Bibbiena - Pietrasanta 202 km (126 mi) Horská etapa  Lucien Van Impe (BEL)
24. května Den odpočinku
12 25. května Pietrasanta - Reggio Emilia 180 km (112 mi) Horská etapa  Alf Segersäll (SWE)
13 26. května Reggio Emilia - Parma 38 km (24 mi) Individuální časovka  Giuseppe Saronni (ITA)
14 27. května Parma - Savona 243 km (151 mi) Horská etapa  Gregor Braun (FRG)
15 28. května Savona - Orta San Giulio 219 km (136 mi) Horská etapa  Paolo Rosola (ITA)
16a 29. května Orta San Giulio - Milan 110 km (68 mi) Rovinatá etapa  Frank Hoste (BEL)
16b Milan - Bergamo 100 km (62 mi) Horská etapa  Giuseppe Saronni (ITA)
17 30. května Bergamo - Colli di San Fermo 91 km (57 mi) Horská etapa  Alberto Fernández (ESP)
18 31. května Sarnico - Vicenza 178 km (111 mi) Horská etapa  Paolo Rosola (ITA)
1. června Den odpočinku
19 2. června Vicenza - Selva di Val Gardena 224 km (139 mi) Horská etapa  Mario Beccia (ITA)
20 3. června Selva di Val Gardena - Arabba 169 km (105 mi) Horská etapa  Alessandro Paganessi (ITA)
21 4. června Arabba - Gorizia 232 km (144 mi) Rovinatá etapa  Moreno Argentin (ITA)
22 5. června Gorizia - Udine 40 km (25 mi) Individuální časovka  Roberto Visentini (ITA)
Celková délka 3 922 km (2 437 mi)

Průběžné pořadí
Průsmyk Pordoi byl Cima Coppi Gira d'Italia 1983.

Během Gira d'Italia 1983 byly nošeny 4 různé dresy. Lídr celkového pořadí, kalkulovaného sčítáním časů dojezdů jednotlivých jezdců do cíle a přidáváním bonusů pro první 3 jezdce v cíli etapy s hromadným startem, nosil růžový dres. Tato soutěž je nejdůležitější, a její vítěz je obecně považován za celkového vítěze závodu. [5]

Body do bodovací soutěže, jejíž lídr nosil fialový dres, bylo možné získal za dokončení etapy mezi prvními 15 cyklisty. Další body bylo možné získat na sprinterských prémiích. Zelený dres byl udělován lídrovi vrchařské soutěže. V této klasifikaci byly body udíleny za dosažení vrcholu před ostatními závodníky. Každé hodnocené stoupání bylo klasifikováno jako první, druhé nebo třetí kategorie. Na prémiích vyšší kategorie bylo možné získat více bodů. Na Cimě Coppi, nejvyšším bodu trasy, bylo možné získat více bodů než na normálních prémiích první kategorie. Cima Coppi ' tohoto ročníku byl průsmyk Pordoi. První jezdec, jenž se na tento průsmyk dostal, byl Španěl Marino Lejarreta. Bílý dres nosil lídr soutěže mladých jezdců. Pořadí této soutěže bylo určováno stejným způsobem jako celkové pořadí, ale této klasifikace se mohli zúčastnit pouze neo-profesionálové (jezdci, kteří byli profesionály 3 a méně let). Existovala zde také soutěž týmů. V této soutěži se po každé etapě přičetly časy 3 nejlepších jezdců. Vedoucí tým této soutěže byl ten s nejnižším celkovým časem.

Průběžné pořadí po etapách
Etapa Vítěz Celkové pořadí
 Bodovací soutěž
 Vrchařská soutěž
 Soutěž mladých jezdců
 Soutěž týmů
P Etapa byla zrušena neuděleno neuděleno neuděleno neuděleno neuděleno
1 Bianchi-Piaggio Tommy Prim Bianchi-Piaggio
2 Guido Bontempi Urs Freuler Guido Bontempi  ?
3 Paolo Rosola Paolo Rosola Paolo Rosola
4 Giuseppe Saronni Harald Maier
5 Eduardo Chozas Silvano Contini Giuseppe Saronni Lucien Van Impe Fabrizio Verza
6 Alberto Fernández (cyklista) Alberto Fernández Metauro Mobili-Pinarello
7 Moreno Argentin Giuseppe Saronni Lucien Van Impe
8 Guido Bontempi
9 Riccardo Magrini
10 Palmiro Masciarelli
11 Lucien Van Impe
12 Alf Segersäll
13 Giuseppe Saronni Franco Chioccioli
14 Gregor Braun
15 Paolo Rosola
16a Frank Hoste
16b Giuseppe Saronni
17 Alberto Fernández (cyklista) Zor-Gemeaz Cusin
18 Paolo Rosola
19 Mario Beccia
20 Alessandro Paganessi
21 Moreno Argentin
22 Roberto Visentini
Konečné pořadí Giuseppe Saronni Giuseppe Saronni Lucien Van Impe Franco Chioccioli Zor-Gemeaz Cusin

Konečné pořadí
Legenda
     Označuje vítěze celkového pořadí.      Označuje vítěze vrchařské soutěže.
     Označuje vítěze bodovací soutěže.      Označuje vítěze soutěže mladých jezdců

Celkové pořadí
Konečné pořadí (1–10)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1  Giuseppe Saronni (ITA) Del Tongo-Colnago 100h 45' 30"
2  Roberto Visentini (ITA) Inoxpran-Lumenflon + 1' 07"
3  Alberto Fernández (ESP) Zor-Gemeaz Cusin + 3' 40"
4  Mario Beccia (ITA) Malvor-Bottecchia + 5' 55"
5  Dietrich Thurau (FRG) Del Tongo-Colnago + 7' 44"
6  Marino Lejarreta (ESP) Alfa Lum-Olmo + 7' 47"
7  Faustino Rupérez Rincón (ESP) Zor-Gemeaz Cusin + 8' 24"
8  Eduardo Chozas Olmo (ESP) Zor-Gemeaz Cusin + 9' 41"
9  Lucien Van Impe (BEL) Metauro Mobili + 10' 54"
10  Wladimiro Panizza (ITA) Atala-Campagnolo + 12' 00"

Bodovací soutěž
Konečné pořadí (1-5)
Pořadí Jezdec Tým Body
1  Giuseppe Saronni (ITA) Del Tongo-Colnago 223
2  Moreno Argentin (ITA) Sammontana 149
3  Frank Hoste (BEL) Europ Decor-Dries 139
4  Pierino Gavazzi (ITA) Atala-Campagnolo 120
5  Stefan Mutter (SUI) Eorotex-Magniflex 111

Vrchařská soutěž
Konečné pořadí (1-5)[6]
Pořadí Jezdec Tým Body
1  Lucien Van Impe (BEL) Metauro Mobili 70
2  Alberto Fernández (ESP) Zor-Gemeaz Cusin 43
3  Marino Lejarreta (ESP) Alfa Lum-Olmo 27
 Faustino Rupérez (ESP) Zor-Gemeaz Cusin
5  Alessandro Paganessi (ITA) Bianchi-Piaggio 23

Soutěž mladých jezdců
Konečné pořadí (1-5)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1  Franco Chioccioli (ITA) Vivi-Benotto 101h 00" 52"
2  Fabrizio Verza (ITA) Gis Gelati-Campagnolo + 12' 16"
3  Harald Maier (AUT) Eorotex-Magniflex + 20' 32"
4  Davide Cassani (ITA) Termolan-Galli + 30' 27"
5  Czesław Lang (POL) Gis Gelati-Campagnolo + 35' 13"

Soutěž týmů
Konečné pořadí (1-3)
Pořadí Tým Čas
1 Zor-Gemeaz Cusin 300h 05' 39"
2 Inoxpran-Lumenflon + 10' 45"
3 Del Tongo-Colnago + 17' 30"

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1983 Giro d'Italia na anglické Wikipedii.

  1. http://bikeraceinfo.com/giro/giro1983.html
  2. http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,21/articleid,1027_01_1983_0110_0021_22252000/
  3. http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,21/articleid,1024_01_1983_0042_0021_14302271/
  4. http://hemeroteca-paginas.mundodeportivo.com/EMD01/HEM/1983/02/20/MD19830220-036.pdf
  5. http://autobus.cyclingnews.com/road/2008/giro08/?id=/features/2008/giro_classifications08
  6. http://hemeroteca-paginas.mundodeportivo.com/EMD01/HEM/1983/06/05/MD19830605-043.pdf

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.