Giffenův statek
Giffenův statek je speciální případ pro méněcenný statek, jehož poptávané množství roste s jeho rostoucí cenou. S poklesem ceny klesá i spotřeba tohoto statku. Statek nemůže být Giffenovým statkem pro každé rozpočtové omezení. V učebnicích mikroekonomie se na Giffenově statku často demonstruje důchodový a substituční efekt.
Definice
Giffenův statek je statek, jehož cenová elasticita poptávky je kladná. (Tj. s poklesem ceny množství poptávaného zboží klesá, s růstem ceny roste.)
Jedná se o zboží, které je podřadné, tvoří značnou část výdajů spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně nejsou k dispozici blízké substituty v odpovídajících cenových relacích.
Dříve byla jako příklad tohoto jevu uváděna[kým?] spotřeba brambor v Irsku za hladomoru v 19. století. Dělníci z důvodu hladu jedli pouze brambory, později, jak začali bohatnout, tak přestali téměř úplně jíst brambory. Cena brambor tak klesla v důsledku toho, že se zvýšily důchody. Pozdější výzkumy však prokázaly, že se tento jev dá vysvětlit pomocí standardního modelu poptávky.[1][2][3]
Historický podtext
Giffenův statek je pojmenováno po skotském ekonomovi Siru Robertu Giffenovi (22. července 1837 – 12. dubna 1910), kterému tuto myšlenku připsal Alfred Marshall ve své knize Principles of Economics, poprvé vydané v roce 1890. Giffen poprvé navrhl tento paradox ze svých pozorování nákupních zvyklostí chudých viktoriánské éry.
Reference
- Gerald P. Dwyer, Jr. and Cotton M. Lindsay. Robert Giffen and the Irish Potato. The American Economic Review, Vol. 74, No. 1 (Mar., 1984), pp. 188-192
- Ulrich Kohli. Robert Giffen and the Irish Potato: Note. The American Economic Review, Vol. 76, No. 3 (Jun., 1986), pp. 539-542
- Sherwin Rosen. Potato Paradoxes - The Journal of Political Economy, 1999, Vol. 107, No. 6, Part 2, pp. 294-313