Giffenův statek

Giffenův statek je speciální případ pro méněcenný statek, jehož poptávané množství roste s jeho rostoucí cenou. S poklesem ceny klesá i spotřeba tohoto statku. Statek nemůže být Giffenovým statkem pro každé rozpočtové omezení. V učebnicích mikroekonomie se na Giffenově statku často demonstruje důchodový a substituční efekt.

Definice

Giffenův statek je statek, jehož cenová elasticita poptávky je kladná. (Tj. s poklesem ceny množství poptávaného zboží klesá, s růstem ceny roste.)

Jedná se o zboží, které je podřadné, tvoří značnou část výdajů spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně nejsou k dispozici blízké substituty v odpovídajících cenových relacích.

Dříve byla jako příklad tohoto jevu uváděna[kým?] spotřeba brambor v Irsku za hladomoru v 19. století. Dělníci z důvodu hladu jedli pouze brambory, později, jak začali bohatnout, tak přestali téměř úplně jíst brambory. Cena brambor tak klesla v důsledku toho, že se zvýšily důchody. Pozdější výzkumy však prokázaly, že se tento jev dá vysvětlit pomocí standardního modelu poptávky.[1][2][3]

Historický podtext

Giffenův statek je pojmenováno po skotském ekonomovi Siru Robertu Giffenovi (22. července 1837 – 12. dubna 1910), kterému tuto myšlenku připsal Alfred Marshall ve své knize Principles of Economics, poprvé vydané v roce 1890. Giffen poprvé navrhl tento paradox ze svých pozorování nákupních zvyklostí chudých viktoriánské éry.

Reference
  1. Gerald P. Dwyer, Jr. and Cotton M. Lindsay. Robert Giffen and the Irish Potato. The American Economic Review, Vol. 74, No. 1 (Mar., 1984), pp. 188-192
  2. Ulrich Kohli. Robert Giffen and the Irish Potato: Note. The American Economic Review, Vol. 76, No. 3 (Jun., 1986), pp. 539-542
  3. Sherwin Rosen. Potato Paradoxes - The Journal of Political Economy, 1999, Vol. 107, No. 6, Part 2, pp. 294-313
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.