Gevorg Avetisjan

Gevorg Avetisjan se narodil a vyrostl v arménském Jerevanu, jeho rodina ale původně žila v tureckém městě Van. Jeho předkové byli arménští obchodníci, pradědeček vyráběl cukrářské delikatesy v Istanbulu. Stal se však obětí arménské genocidy (1915–1918).

Gevorg vystudoval žurnalistiku, později obor průmyslový design na univerzitě v Jerevanu. Pět let podnikal, projektoval interiéry pro firmy. Když ale vypukla válka o Náhorní Karabach (1988–1994), rozhodl se pro emigraci. Dvě malé děti, ženu a matku přestěhoval na přelomu let 1994 a 1995 z Jerevanu přes Moskvu do Prahy. Na život v Praze ale neměl dost peněz, tak se usadil v Ostravě. Žil s rodinou v ubytovně pro ukrajinské dělníky. Později se přestěhoval do Frýdku-Místku. Neuměl česky a rok nemohl sehnat práci. Nakonec si pronajal bar s hracími automaty, ale zkrachoval a přišel o zbylé peníze. Neměl peníze ani na letenky, aby se vrátil zpátky do Arménie.

Je přesvědčen, že z této situace mu pomohl Bůh. V zoufalé chvíli ho zaujal zanedbaný frýdecký kostel svatého Jošta. Všiml si, že poničený má i kříž na věži. Zašel za místním farářem a svých posledních 20 tisíc korun mu dal na opravu a pozlacení kříže. „Do týdne jsem měl plnou hospodu. Začalo se dařit, ze dne na den.... Po roce jsem už měl nejlepší hernu ve Frýdku,“ tvrdí Avetisjan.[1]

Když začal vydělávat, koupil pozemek a postavil dům. Po pěti letech tak mohl do Česka pozvat sestru s rodinou. Jednoho dne si pak na jižní Moravě dal v restauraci jako dezert medovník. Uvědomil si, že jejich rodinný recept je mnohem lepší – řekl tedy sestře, která hledala práci, ať ho upeče. V cukrárně známého se dort hned prodal. V roce 2003 tak Avetisjan založil firmu Marlenka international (ve stejné době se mu narodila dcera Marlene) s jediným zaměstnancem a výrobou u sestry v kuchyni. Už po několika měsících si ale hledali pronájem prostor a další zaměstnance.[1]

V roce 2009 dostal po spuštění nové výrobní linky infarkt – linka byla špatně seřízená a čtvrt roku produkovala tuny nepovedených dortů na vyhození. Firma se kvůli tomu dostala na pokraj krachu.[2]

Několikrát marně žádal o české občanství. Jeho žádosti byly přes splnění všech podmínek opakovaně zamítány, ač řádně platil daně a zaměstnával stovky lidí. Úřady mu české občanství udělily až v roce 2015.[1]

Do rozvoje společnosti Marlenka investoval Avetisjan v průběhu let 2009–2018 více než miliardu korun.[3] V žebříčku nejvýkonnějších rodinných firem za rok 2020 českého vydání časopisu Forbes se Marlenka umístila na 3. místě – s ročními tržbami ve výši 539 mil. Kč, roční EBITDA 194 mil. Kč a 289 zaměstnanci.[4]

Gevorg Avetisjan finančně podpořil vydání knihy Holokaust a jiné genocidy (2015).

• Medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské (2021)[6]