Gertruda Engelová

Po rozpadu Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu roku 1939 se, mj. z důvodu rostoucí perzekuce protektorátními úřady pod vlivem tzv. Norimberských zákonů, přesunula díky organizaci Interhelp spolu s dalšími československými komunisty a emigranty do exilu v Krakově. Působila v orgánu československé emigrace v Katovicích,[4] zde se seznámila se svým budoucím manželem Františkem Engelem. Po obsazení Polska v září 1939 a začátku druhé světové války se přes Lvov a Rovno přesunula do Stalingradské oblasti, kde manželem pracovali jako lékaři. Dále se přesunula do Akťubinsku, kde byli soustředěni další českoslovenští emigranti.

Zde 11. února 1942 vstoupila do nově zformované 1. československé samostatné brigády pod velením Ludvíka Svobody v hodnosti vojína. Stala se vůbec první ženou přihlášenou k v jednotce, zároveň se stala vrchní lékárnicí brigády, a také členkou šestičlenné ženské jednotky pod velením farmaceutky Heleny Petránkové. Díky své odbornosti byla zpočátku nasazena v polní nemocnici v Buzuluku, kde pečovala o pacienty na lůžku. Roku 1943 se přesunula zpět k 1. čs. samostatné brigádě na frontu, se kterou se zapojila jako sanitářka do bitvy u Sokolova. Poté půl roku působila jako lékařka nemocnice Rudé armády v Novochopersku. V říjnu 1943 se vrátila na frontu, kde se zapojila do bojů o severozápadní Ukrajinu a těžkých bojů o Dukelský průsmyk.[5] Roku 1944 jí byla spolu s Petránkovou propůjčena hodnost podporučíka. 1. února 1945 se stala vrchní lékařkou nově vzniklého 1. československého armádního sboru, se kterým se zúčastnila procesu osvobozování Československa.

Pokračovala ve službě v nově vytvořené Československé lidové armádě v hodnosti plukovnice, tedy v jedné z nejvyšších hodností v ozbrojených silách ČSR. Působila jako lékařka v Ústřední vojenské nemocnici v Praze,[6] posléze pak na Ministerstvu národní obrany. Roku 1950 byla přesunuta do aktivní zálohy, většinu kariéry pak strávila jako civilní lékařka v OÚNZ Slapy.

Za své vojenské zásluhy obdržela Československý válečný kříž 1939, Medaili za zásluhy II. a I. stupně, Československou vojenskou medaili se štítkem SSSR 1945, sovětskou Medaili za vítezství nad Německem a další vyznamenání.

Getruda Engelová zemřela 10. října 2003 ve věku 93 let.