Gepard indický

Gepard indický (Acinonyx jubatus venaticus) je poddruh geparda štíhlého (Acinonyx jubatus) patřící do čeledi kočkovití (Felidae) a podčeledi malé kočky (Felinae). Poddruh popsal Edward Griffith v roce 1821. Žije pouze v Íránu (stav k roku 2018). Jedná se o kriticky ohroženou šelmu, jejíž populace čítá jen několik desítek jedinců.

Gepard indický
Gepard indický
Stupeň ohrožení podle IUCN

kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
Podčeleďmalé kočky (Felinae)
Rodgepard (Acinonyx)
Druhgepard štíhlý (Acinonyx jubatus)
Trinomické jméno
Acinonyx jubatus venaticus
(Griffith, 1821)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Gepard indický s uloveným zajícem

Tato kočkovitá šelma se dříve vyskytovala v pásu suchých oblastí Asie od Předního východu a Arabského poloostrova až po Indii. V současnosti (2018) žije s jistotou jen v Íránu a to v počtu maximálně okolo 50 jedinců.[2][3]

Popis

Gepard indický je štíhlejší, menší a o něco kratší, než jeho africký příbuzný. Na délku měří 112 až 135 cm (plus cca 65 až 85 cm měří ocas) a váží 34 až 54 kg. Samci jsou o něco větší než samice.

Život

Živí se masem, které získávají aktivním lovem. Na kořist utočí na vzdálenost několika desítek metrů prudkým zrychlením po předchozím opatrném přiblížení. Gepardi jsou velice rychlí a dovedou vyvinout rychlost až okolo 100 km/h, nicméně nejsou schopni příliš dlouhého pronásledování (maximálně několik set metrů). Po lovu jsou obvykle velmi vyčerpaní resp. přehřátí a musejí si odpočinout, aby se ochladili, jinak mohou i uhynout. Jejich oblíbenou kořistí jsou různé menší antilopy a gazely např. činkara (gazela indická), džejran, dále pak muflon, koza bezoárová a zajíc africký (Lepus capensis). V nouzi loví i hlodavce.

Ohrožení

Na počátku 20. století začal být gepard v Indii a na Blízkém východě vzácný. Ve 40. letech 20. století nastal vinou člověka masivní úbytek populace. Postupně šelma vymizela ze všech zemí kromě Íránu. V Indii a Kuvajtu se tak stalo ve 40. letech, v Saúdské Arábii, Afghánistánu, Pákistánu a sovětských středoasijských republikách nejspíše v 70. letech či nejpozději začátkem 80. letech.[4] V Íránu se mu v 50. letech dostalo oficiální ochrany. Ještě v 70. letech 20. století se populace tohoto poddruhu držela v místních rezervacích na poměrně stabilní výši přibližně 400 jedinců. Pak došlo k revoluci a Oddělení životního prostředí ztratilo kontrolu nad chráněnými oblastmi, kam začali jezdit místní lidé ozbrojení střelnými zbraněmi a masakrovali divoce žijící zvířata. Populace gepardů se rychle snižovala a udržela se jen na špatně přístupných místech. Poslední průzkumy provedené v desátých letech 21. století konstatovaly přítomnost asi 40 až 50 posledních jedinců.[2][3] V důsledku tak malého počtu jim hrozí extrémně vysoké riziko vyhynutí a IUCN proto geparda indického zařadilo mezi kriticky ohrožené taxony.[5][6]

Společně s tímto poddruhem žil v Asii ještě gepard středoasijský, ale ten již s největší pravděpodobností vyhynul. Většina odborníků však tento poddruh nevyděluje a všechny asijské gepardy řadí do jedné subspecie.

Synonyma

  • Acinonyx jubatus raddei, Hilzheimer, 1913
  • Acinonyx jubatus venator Brookes, 1828
  • Gepard středoasijský [7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Asiatic cheetah na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. KHALATABARI, Leili. Status of Asiatic cheetahs in their last refuge - Iran. Cat News Spacial Issue. Autumn 2018, čís. 12, s. 23–25.
  3. FARHADINIA, Mohammad S.; HUNTER, Luke T.B.; JOWKAR, Houman. Asiatic Cheetahs in Iran: Decline, Current Status and Threats. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-12-804088-1. DOI 10.1016/b978-0-12-804088-1.00005-8. S. 55–69. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-804088-1.00005-8.
  4. NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats: status survey and conservation action plan. Gland: IUCN, 1996. Dostupné online. S. 41–44.
  5. KOLEKTIV AUTORŮ. Velký atlas živočichů – jedinečný obraz života na Zemi. české vydání: 2005. vyd. [s.l.]: Příroda 208 s. ISBN 80-07-01395-4.
  6. JOWKAR, H. Acinonyx jubatus ssp. venaticus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
  7. Gepard indický na biolib.cz [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.