Chrobákovití

Nelétavý chrobák révový (Lethrus apterus) potřebuje k životu obnaženou půdu; u nás vyhynul zhruba v polovině 20. století, kdy vymizel z celé Moravy, a rychle mizí i na Slovensku. Je to velký černý nelétavý brouk s unikátním způsobem života. Do nor zatahuje části listů, které upěchuje a nechá zkvasit. Jimi se pak živí jeho larvy. Brouci čile pobíhají po polních cestách a krajích vinohradů, samci vláčejí kusy listů a často spolu bojují mohutnými kusadly.[2]

Tajemný a velmi vzácný chrobák jednorohý (Bolbelasmus unicornis) je velký hnědavý brouk (12–15 mm), jehož samci nesou na hlavě roh podobně jako nosorožíci. Larvy žijí v plodnicích lanýžů a dalších podzemních hub. Brouci po setmění létají nízko nad povrchem půdy a hledají partnery k páření nebo podzemní houby. Zřejmě proto potřebují k životu řidší krátkostébelné porosty. Zatímco v Čechách a na Moravě vyhynul, na Slovensku žije.[2] (Země výskytu: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kréta, Maďarsko, Makedonie, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina, Velká Británie.)

Třírohý broučí unikát chrobák černý (Typhaeus typhoeus), též chrobák rohatý, je v ČR jedním z existenčně nejohroženějších druhů. Žije již jen v jediné lokalitě. Je velký 15–24 mm.

V Čechách a na Moravě žije ohrožený 6,5–12 mm velký chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi), též výkalník vrubounovitý. Patří mezi tzv. váleče a je jediným druhem v ČR, který přemísťuje potravu do hnízda odvalením. Na potravním zdroji vytvoří víceméně sférický objekt a pozpátku jej zadníma nohama odvalí. Cestu určuje pomocí polarizovaného světla. ČR je nejsevernější hranicí jeho rozšíření, žije na písčitých lokalitách, především na jižní Moravě.[3]

V Čechách, na Moravě i na Slovensku žije chrobák jarní (Trypocopris vernalis), též chrobák hladký, velký 12–20 mm. Uváděn je dále v evropských zemích: Bulharsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovinsko, Španělsko a v Asii v Íránu.

V Čechách, na Moravě i na Slovensku žije chrobák velký (Geotrupes stercorarius) velikosti 15–25 mm a výkalník pečlivý (Copris lunaris) velikosti 16–24 mm. Je to druh stepí a pastvin. Brouci se slétávají na koňský, hovězí a ovčí trus, pod kterým obě pohlaví vybudují podzemní kryptu, v níž samička vytvoří 5–7 hruškovitých útvarů z trusu. Do nich naklade vajíčka a larvy střeží, dokud se z nich nevylíhnou dospělí brouci. Sládeček je řadí k rychle se zahrabávajícím štolařům.[1]

Patrně nejznámější je chrobák lesní (Anoplotrupes stercorosus, syn. Geotrupes stercorosus aj. ), lidově hovnivál, brouk velikosti 12–19 mm. Sládeček uvádí, že patří mezi tzv. štolaře a potravu pro potomstvo zahrabává pomalu.[1]

Dříve než byli Geotrupidae klasifikováni jako samostatná čeleď, byli zařazeni jako podčeleď Geotrupinae v čeledi Scarabaeidae. Čeleď Bolboceratidae byla včleněna do podčeledi Bolboceratinae na základě stejného počtu segmentů tykadel, ale na základě studia dalších znaků je Scholtz & Browne (1995) povýšili do čeledi Bolboceratidae.

Čeleď má více než 600 druhů v asi 25 rodech a třech podčeledích.

• Geotrupinae
  • Anoplotrupes
  • Blackburnium
  • Ceratophyus Fischer von Waldheim, 1823
  • Cnemotrupes
  • Elaphastomus
  • Enoplotrupes
  • Eogeotrupes
  • Geohowdenius
  • Geotrupes Latreille, 1796
  • Glyptogeotrupes
  • Haplogeotrupes
  • Indobolbus
  • Megatrupes
  • Mycotrupes LeConte, 1866
  • Odontaeus
  • Onthotrupes
  • Pachypus
  • Peltotrupes Blanchard 1888
  • Sericotrupes
  • Stenaspidius
  • Thorectes
  • Trypocopris
  • Typhaeus
• Taurocerastinae
  • Frickius
  • Taurocerastes
• Lethrinae
  • Lethrus