Lethrus

Chrobáci tohoto rodu žijí na rozsáhlém, ale disjunktním areálu který je rozdělen do třech části. Západní část se rozkládá v jihozápadní Evropě a v Malé Asii, centrální se nachází ve Střední Asii (kde žije největší počet druhů) a východní část leží v Mongolsku a blízkém okolí.

Vyskytují se obvykle v koloniích na místech s půdou částečně zbavenou rostlinného krytu. Vybírají si teplé, jižně orientované a převážně svažité terény, které nebývají zaplavované vodou, žijí samostatně v norách hlubokých 5 až 15 cm. Protože nelétají mají jen omezenou možnost šířit se na jiná místa.

Černě zbarvení chrobáci s velkými kusadly jsou obvykle velcí 15 až 25 mm a mají srostlé krovky. U rodu Lethrus se projevuje pohlavní dimorfismus, samci mají u převážné většiny druhů na spodní straně dolní čelisti (mandibuly) zřetelné výrůstky odlišné u jednotlivých druhů. Samice výrůstky nemají a jsou u většiny druhů na prvý pohled stejné.

Brouci tohoto rodu se na rozdíl od ostatních chrobáků neživí trusem nýbrž rostlinami. Potravu si hledají v blízkosti nory, vybírají si převážně mladé listy a květy, které ukusují. Lezou také na rostliny až do výšky 80 cm a kousky listů shazují dolů, pak je postupně odvlékají pozpátku do nory. Nejsou příliš vybíraví, bylo shledáno přes 100 druhů rostlin, které žerou.

Brzy na jaře, v březnu až počátkem května, vylézají po přezimování mladí dospělci z půdy na povrch a hloubí si pro sebe obytné nory. V následném období páření vyhledávají samci nory obývané samicemi a lezou k nim. Pokud se samec snaží dostat do nory kde je již samec, dochází k souboji. V noře dojde k páření a pak společně noru prodlužují do hloubky až 1 m a v ní budují 5 až 11 postranních buněk, do které samice naklade po vajíčku. Hloubka i počet buněk odvisí od druhu i poddajnosti substrátu, vyhrabanou hlínu vrší vedle vstupního otvoru nory. Buňky zaplní čerstvými rostlinami (asi 50 cest s potravou pro jednu buňku) a hlínou je utěsní. Rodiče přes zimní období zahynou, jen ojediněle se jedinec může dožít další sezony.

Larva se z vajíčka vylíhne do dvou týdnů a po spotřebování vaječného obalu se živí rostlinami připravenými rodiči. Přibližně během měsíce prodělá tři instary, při posledním si zhotoví kokon z hlíny a výměšků. Stadium kukly trvá asi 3 měsíce, následně se vytvoří imago které v kokonu přezimuje.

Rod Lethrus je tvořen asi 120 druhy a je považován za jediný rod v nelétavé podčeledi Lethrinae. Hlavními rozlišovacími znaky mezi jednotlivými druhy jsou tvar mandibuly a jejich výrůstků, pronotum a genitálie samců.

Rod se obvykle dělí do těchto 9 podrodů:

• Abrognathus Jakovlev, 1890
• Ceratodirus Fischer von Waldheim, 1845
• Furcilethrus Nikolayev, 1968
• Heteroplistodus Jakovlev, 1890
• Lethrus Scopoli, 1777
• Mesolethrus Nikolajev, 2003
• Neolethrus Nikolaev, 1987
• Paralethrus Nikolajev, 2003
• Scelolethrus Semenov, 1892

Pokud se brouci rodu Lethrus na polích, vinicích nebo v zahradách silně rozmnoží působí na plodinách škody (odštipují mladé lístky i květy) a jsou na těchto místech hubeni. Počátkem 20. století žil v České republice jeden druh tohoto rodu, chrobák révový (Lethrus apterus), který je v současnosti v ČR považován již za vyhynulý druh.[1][2][3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lethrus na Wikimedia Commons