Georgij Pjatakov
Georgij[p 1] Leonidovič Pjatakov (rusky Георгий Леонидович Пятаков, 6. srpnajul./ 18. srpna 1890greg., Čerkassy, Ruské impérium – 30. ledna 1937, Moskva, SSSR) byl sovětský politik a člen Levé opozice.
| Georgij Pjatakov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. srpna 1890 nebo 1890 Kyjev |
| Úmrtí | 1. února 1937 Moskva |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Alma mater | Reálná škola v Kyjevě Petrohradská státní univerzita |
| Povolání | státník a politik |
| Ocenění | Řád rudého praporu Leninův řád |
| Politické strany | Ruská sociálně demokratická dělnická strana Komunistická strana Sovětského svazu |
| Choť | Yevgenia Bosch |
| Příbuzní | Leonid Pyatakov (sourozenec) |
| Funkce | ukrajinský premiér First Secretary of the Communist Party of Ukraine člen Všeruského ústavodárného shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Georgij Pjatakov se narodil v Čerkassech. Jeho otec Leonid Timofejevič byl majitelem cukrárny.
Na střední škole se seznámil s anarchismem. Roku 1910 se připojil k Ruské sociálně demokratické dělnické straně. Dlouho se rozhodoval mezi menševiky a bolševiky, nakonec roku 1912 přistoupil k bolševikům.
Pjatakov působil od roku 1917 na Ukrajině jako jeden z vůdců ukrajinských bolševiků. Byl několikrát zvolen členem ústředního výboru.
V roce 1918 se Pjatakov stal hlavním vůdcem bolševiků na Ukrajině, a také lidovým komisařem bank. Několikrát bojoval s ukrajinskými nacionalisty, například se Symonem Petljurou.
Roku 1923 podepsal Pjatakov deklaraci 46 a stal se členem Levé opozice. Byl za to Stalinem vyhnán z politbyra, roku 1928 se však vrátil a stal se zástupcem komisaře pro těžký průmysl.
V roce 1936 byl Pjatakov obviněn z protistátní činnosti, odsouzen k trestu smrti a 30. ledna 1937 popraven. Roku 1988 byl rehabilitován.
Poznámky
- Někdy je označován také jako Jurij (Юрий)
