George Gamow

George Gamow, narozený jako Georgij Antonovič Gamov (4. března 1904, Oděsa, Ruské impérium19. srpna 1968, Boulder, USA) byl všestranný americký fyzik původem z ruské Oděsy (dnes na Ukrajině), jeden z předních kosmologů 20. století.

George Gamow
Rodné jménoГеоргий Антонович Гамов
Narození4. března 1904
Oděsa
Úmrtí19. srpna 1968 (ve věku 64 let)
Boulder
Místo pohřbeníBoulder
Povoláníastrofyzik, fyzik, vynálezce, spisovatel, jaderný fyzik, vysokoškolský učitel, kosmolog, biochemik a astronom
Alma materFakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity
Oděská univerzita
Tématateoretická fyzika a astrofyzika
Významná dílaPan Tompkins v říši divů
One Two Three... Infinity
Oceněnícena Kalingy (1956)
člen American Physical Society
Manžel(ka)Barbara Perkins Gamow (od 1958)
DětiIgor Gamow
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Základy fyzikálního vzdělání získal v rodné Oděse. Roku 1926 ukončil studium na Leningradské univerzitě a roku 1928 zamířil na slavnou německou univerzitu v Göttingenu. Téhož roku se mu podařilo vysvětlit mechanismus alfa rozpadu. V letech 19311933 pracoval v leningradském fyzikálním ústavu, odkud byl vyslán na fyzikální kongres do Bruselu. Roku 1934 odešel do Spojených států amerických. Do roku 1956 přednášel na George Washington University, poté na University of Colorado. Zabýval se kvantovou mechanikou, atomovou a jadernou fyzikou, astrofyzikou a kosmologií.

Koncem 40. let teoreticky předpověděl, že celý vesmír rovnoměrně vyplňuje chladné mikrovlnné záření, které je pozůstatkem prvotního výbuchu. Jeho revoluční myšlenka zněla: „Náš vesmír je vlastně obrovská exploze, která pokračuje dodnes!“ Jako první přišel s teorií vzniku vesmíru, kterou jeho odpůrce Hoyle posměšně označil jako „velký třesk“ („Big Bang“). Tato teorie však byla roku 1965 potvrzena americkými astronomy a paradoxně začala být označována právě Hoyleovým znevažujícím názvem.

Gamow se zabýval také biologií a v 50. letech významně přispěl k objasnění genetických mechanismů v buňce. Proslavil se také řadou populárních knih, mimo jiné pro děti sérií příběhů o panu Tompkinsovi.

Bibliografie

  • Moje světočára : neformální autobiografie ISBN 80-204-0861-4
  • Pan Tompkins v říši divů

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.