Geomatika

Geomatika je podle normy ISO 19122 definována jako vědecký a technický interdisciplinární obor zabývající se sběrem, distribucí, ukládáním, analýzou, zpracováním a prezentací geografických dat nebo geografických informací.[1]

Vývoj oboru

Na počátku tohoto oboru se nejprve objevuje termín „géomatique“ jehož původcem je Francouz Jean Denegre (kolem roku 1965). Tento termín pak propagoval v prostředí Mezinárodní fotogrammetrické společnosti (ISPRS) Francouz B. Dubuisson (1969). Z Francie se zakrátko dostal tento termín do francouzsky mluvící části Kanady (provincie Québec) a také v Kanadě bylo záhy vytvořeno anglické synonymum „geomatics“, které se rychle rozšířilo do Spojených států amerických a odtud do Austrálie, Oceánie, Velké Británie a Irska. Ve španělské verzi „geomática“ se rozšířil tento termín do Střední a Jižní Ameriky.

Geomatika v současném českém pojetí je širším integrovaným vědním oborem převážně zaměřeným na sběr základních geografických dat různými způsoby měření, jejich prvotní zpracování a distribuci. Samotný termín se však, s výjimkou studijního programu Geomatika na Západočeské univerzitě v Plzni, v České republice příliš nerozšířil, neboť terminologii v oblasti střední a východní Evropy ovlivnil vývoj v německy mluvících zemích. Prof. G. Konecny (TU Hannover) uvádí v anglicky psané učebnici Geoinformation (2002), že integrovaný obor, založený zejména na globálním určování polohy (GPS), dálkovém průzkumu Země a digitální fotogrammetrii pro sběr geodat a na technologii GIS pro manipulaci s těmito daty a jejich výstup, se nazývá německy „Geoinformation“ nebo „Geo- Information“. Z německy mluvících zemí se termín „geoinformatika“ rozšířil do okolních středo- a východoevropských zemí zatímco ve francouzsky, španělsky a portugalsky mluvících zemích je téměř neznámý a v anglicky mluvících zemích jen velmi zřídka používaný.

Vzdělávání

V České republice zajišťuje výuku integrovaného oboru geomatika v popsaném pojetí Západočeská univerzita v Plzni na Fakultě aplikovaných věd. Náplní studijního programu Geomatika ve tříletém bakalářském, dvouletém navazujícím magisterském a čtyřletém doktorském studiu je výuka předmětů, které jsou součástí geomatiky (geodézie, kartografie, fotogrammetrie, dálkový průzkum Země, topografické mapování, katastr nemovitostí, geoinformatika a další), a to ve vzájemných souvislostech a s využitím technických prostředků a metod používaných v soudobých informačních a telekomunikačních technologiích.

V říjnu 2013 vznikla katedra geomatiky také na Fakultě stavební ČVUT v Praze, a to sloučením katedry vyšší geodézie a katedry mapování a kartografie.[2] Katedra nabízí výuku v 3letém bakalářském a 2letém navazujícím magisterském studijním programu Geodézie a kartografie.[3]

Mezinárodní odborné organizace a společnosti

České odborné organizace a společnosti

Odkazy

Reference
  1. Šíma, J. Geomatics and geoinformatics in modern information society – projection of new trends into their curricula at the University of West Bohemia in Pilsen. FCE Geoinformatics, Praha 2007.
  2. Katedra geomatiky [online]. Gama FSv ČVUT, rev. 2014-02-18 [cit. 2016-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-10.
  3. Studijní program Geodézie a kartografie [online]. Gama FSv ČVUT, rev. 2014-10-07 [cit. 2016-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02.

Literatura
  • ŠÍMA, Jiří. Geomatika a geoinformatika v moderní informační společnosti. In: Sborník referátů ze 42. geodetických informačních dnů. Brno: Spolek zeměměřičů, 2006. Dostupné online.
  • ŠÍMA, Jiří. Geomatika verzus geoinformatika?. Zeměměřič. 2007, čís. 1. Dostupné online.
  • ŠÍMA, Jiří. Milníky geoinformatiky z pohledu odborné terminologie a technické normalizace. Geobusiness. 2011, čís. 2.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.