Geografie průmyslu

Zpočátku se jednalo o nauku o průmyslových krajinách, která se zabývala interakcí mezi průmyslovou krajinou a ostatními složkami krajiny a také studiem zákonitostí a vývoje rozmístění průmyslu. V 18. a 19. století měla geografie průmyslu popisný charakter. Kladla důraz na popis historického vývoj charakteristických rysů a na fyzicko-geografické předpoklady (např.: dostupnost nerostných surovin atd.). Bohužel geografie průmyslu v tomto období ještě nemá žádný ucelený teoretický rámec oboru. Jako vědní disciplína je geografie průmyslu označována až na přelomu 19. a 20. století, kdy je vývoj podmíněn vlastním rozvojem průmyslu. Ve středověku bylo náplní její práce popisování činnosti různých řemeslných dílen a manufaktur, které vznikaly koncentrací obyvatelstva a zahájením pracovních aktivit. Samotná vědní disciplína se poté orientovala na charakteristiku rozmístění a těžbu surovin a na první průmyslové závody.[1]

Průmysl jako celek řadíme do sekundárního sektoru, který lze dále rozdělit právě na stavebnictví a průmysl. Samotný průmysl potom dělíme na těžbu nerostných surovin, výrobu a rozvod energií (elektřiny, vody, tepla a klimatizovaného vzduchu) a na zpracovatelský průmysl, do kterého řadíme:

• průmysl potravinářský
• textilní, oděvní a kožedělný
• dřevozpracující
• papírenský a polygrafický
• chemický
• sklářský a stavebních hmot
• hutnický a kovozpracující
• strojírenský
• elektrotechnický
• ostatní zpracovatelský

V průběhu let se v České republice vystřídalo několik klasifikací. Do roku 1993 zde platila JKOHN neboli jednotná klasifikace odvětví národního hospodářství. Mezi lety 1994 až 2007 potom OKEČ, tedy Odvětvová klasifikace ekonomických činností, která byla zavedena, aby lépe vyhovovala českým firmám. Od roku 2008 ale byla zaměněna za mezinárodní CZ-NACE neboli Klasifikace ekonomických činností. Dle CZ-NACE tedy lze průmysl klasifikovat:

B – Těžba a dobývání [2]

• 05 – Těžba a úprava černého a hnědého uhlí
• 06 – Těžba ropy a zemního plynu
• 07 – Těžba a úprava rud
• 08 – Ostatní těžba a dobývání
• 09 – Podpůrné činnosti při těžbě

C – Zpracovatelský průmysl [3]

• 10 – Výroba potravinářských výrobků
• 11 – Výroba nápojů
• 12 – Výroba tabákových výrobků
• 13 – Výroba textilií
• 14 – Výroba oděvů
• 15 – Výroba usní a souvisejících výrobků
• 16 – Zpracování dřeva, výr. dřev. a příb. výrobků, kromě nábytku
• 17 – Výroba papíru a výrobků z papíru
• 18 – Tisk a rozmnožování nahraných nosičů
• 19 – Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů
• 20 – Výroba chemických látek a chemických přípravků
• 21 – Výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků
• 22 – Výroba pryžových a plastových výrobků
• 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
• 24 – Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství
• 25 – Výroba kovových konstrukcí, výrobků, kromě strojů a zařízení
• 26 – Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů
• 27 – Výroba elektrických zařízení
• 28 – Výroba strojů a zařízení j. n.
• 29 – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů, návěsů
• 30 – Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení
• 31 – Výroba nábytku
• 32 – Ostatní zpracovatelský průmysl
• 33 – Opravy a instalace strojů a zařízení

D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu [4]

• 35 – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

E – Zásobování vodou; činnosti související s odpady a sanacemi [5]

• 36 – Shromažďování, úprava a rozvod vody
• 37 – Činnosti související s odpadními vodami
• 38 – Sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití
• 39 – Sanace a jiné činnosti související s odpady

Na světě nalezneme několik velkých průmyslových zón. Pro takovéto zóny je typické, že se na jednom místě slučuje více firem z oblasti stejné výroby nebo firmy, které jsou na sobě závislé. Tyto střediska se nazývají průmyslové komplexy nebo průmyslové oblasti. Největšího světového úspěchu dosahují jádrové oblasti, jedná se o makroregiony nebo průmyslové konurbace. Pro tyto oblasti je typická tradiční výroba a výzkum. Nejvýznamnější jádrové oblasti se nacházejí především v severní Americe, západní Evropě a východní Asii. V těchto částech světa se jedná především o ekonomicky nejvyspělejší státy G7, a to USA, Kanadu, Japonsko, Německo, Velkou Británii, Francii a Itálii. Nicméně někdy se hovoří o G8, kam se připojuje i Rusko.[10]