Geografie Francouzské Polynésie
Geografie Francouzské Polynésie je, přestože jde samé ostrovy poměrně různorodá a vyskytují se zde 2 extrémy – korálové ostrovy obklopené mělčinou s tvarem mělké misky obklopené a naplněné vodou, jež čouhají z vody jen její okraje a jejichž povrch čnící nad vodou je zcela rovný a v jedné rovině s hladinou moře, a přesný opak – ostrovy sopečného původu, což jsou prostě jednotlivé velice členité, strmé hory rostoucí z hlubokého moře až vysoko nad hladinu, klidně i víc než 1 000 m.
Geografické části
Francouzská Polynésie má celkem 5 geografických částí:
Jižní souostroví (červeně)
Jde o čtyři ostrovy v řadě za sebou na jihu Francouzské Polynésie + ještě další dva doplňující řadu, ale ty už jsou tak daleko, že vlastně ani k těmto ostrovům geograficky nepatří, ale oficiálně ano. Tyto ostrovy jsoučlenité a sopečného původu, ale moc nevyrostly, jen nějakých 200 – 300 m mají ve svých nejvyšších bodech a rozloha je také malá, 3 – 5 km mívá jejich nejdelší rozměr, jen 2 (Marotiri a Hauti) mají největší rozměr 10 km.
Návětrné (na západě) a Závětrné (na východě) ostrovy
Návětrné ostrovy jsou menší a nižší nadmořská výška okolo 500 m. Jde o sopečné, členité ostrovy, stejně jako závětrné ostrovy, které jsou podobné, jsou to v podstatě 2 ostrovy, mrňavý Moorea s maximální nadmořskou výškou 1000 m a obří Tahiti s nejdelší rozměrem 50 km, jehož vrchol (Mont Orohena) trčí 2241 m nad mořem a je nejvyšším bodem Francouzské Polynésie.
Tuamotu
Korálové souostroví, zabírající největší část Francouzské Polynésie, jde o ostrovy o největší délce okolo 50 km, ale to rozloze moc nepřidává, protože tyto ostrovy jsou vodou nejen obklopeny, ale i vyplněny (laguna), to znamená, že pokud se je rozhodnete obejít dokola, tak se opravdu hodně projdete, ale když se rozhodnete jít od pláže rovnou do vnitrozemí, tak se dostanete obvykle po pár set metrech opět k vodě (laguna) a je jedno z jaké části ostrova se vydáte. Tyto ostrovy jsou navíc zcela v rovině s hladinou moře a to znamená, že když bude pokračovat globální oteplování a hladina se bude zvedat rychleji než porostou korály směrem k hladině, tak toto celé souostroví bude pod vodou, vzhledem k tomu že korály dokážou růst rychlostí zhruba 10 cm za rok,[1] a do konce 21. století má hladina moře vzrůst o 69 cm,[2] tak to vypadá celkem nadějně pro jejich zachování.
Markézy
Opět ostrovy sopečného původu dosahující až 1000 m. Podobně jako jejich vrstevnicí z jihu jsou členité a malé, 2 největší mají nejdelší rozměr 20 – 30 km. Tyto ostrovy jsou nejblíže k rovníku.
Galerie
- Bora-Bora, ukázka do nebe lezoucího sopečného ostrova.
- Horská procházka na Markézách
- Korálový ostrov, aneb voda, pevnina a hned za ní zase voda
- Pláž na korálovém ostrově
- Krajina na sopečném ostrově
- Laguna, klidnější vnitřní břeh korálového ostrova
- Laguna
- Kokosové palmy, jedna z nejčastějších rostlin hlavně na korálových ostrovech
Odkazy
Reference
- Archivovaná kopie. kreacionismus.cz [online]. [cit. 2016-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07.
- http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/hladina-more-do-roku-2100-stoupne-ale-nic-nezatopi/r~i:article:779682/