Geghamské hory

Geghamské hory (arménsky Գեղամա լեռնաշղթա, Geghama lerrnašchta) je pohoří sopečného původu, ležící v Arménii na západním pobřeží jezera Sevan. Má rozlohu okolo 2200 km², nejvyšším vrcholem je Aždahak (3597 m n. m.). Název pohoří souvisí s legendárním panovníkem Geghamem Hajkazunim. V odlehlých horských vesnicích žijí Jezídové, zabývající se převážně pastevectvím.

Geghamské hory
Krajina v Geghamských horách

Nejvyšší bod3597 m n. m. (Aždahak)
Střední výška2500 m n. m.

Nadřazená jednotkaArménská vysočina

SvětadílAsie
StátArménie Arménie
PovodíAraks
Souřadnice40°16′30″ s. š., 44°45′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oblast je tvořena náhorní plošinou o průměrné nadmořské výšce okolo 2500 m, z níž vyčnívají sopečné kužely z načervenalého tufu. Vulkanická činnost v oblasti skončila před čtyřmi až pěti tisíci lety,[1] památkou na ni jsou bohatá ložiska obsidiánu. Pohořím protékají řeky Azat a Hrazdan, k turistickým atrakcím patří jezero Akna a množství středověkých klášterů, na jižním okraji Geghamských hor se nachází přírodní rezervace Chosrovský les, založená již za vlády Arsakovců. Endemickým druhem regionu je lipnice Poa greuteri.

Geghamské hory jsou známy díky četným petroglyfům, svědčících o starobylém osídlení. Některé reliéfy patří k nejstarším záznamům astronomických pozorování v historii lidstva.

Reference

  1. Fototrip za sopečnými krásami Arménie. Lonely Planet Dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.