Gediminas Vagnorius
Gediminas Vagnorius (* 10. června 1957) je litevský politik, veřejný činitel, signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, vyhlášeného Nejvyšším sovětem Litevské Republiky, třetí a osmý litevský premiér po vyhlášení obnovení nezávislosti (11.3.1990) v letech 1991–1992 a 1996–1999. Jeho mateřštinou je žemaitština, hovoří plynně litevsky (s žemaitským přízvukem), německy a rusky.
Gediminas Vagnorius | |
---|---|
Narození | 10. června 1957 (64 let) Vilkaičiai, Okres Plungė Litevská SSR, Sovětský svaz |
Národnost | Litevec |
Vzdělání | Vilniuský Institut stavebního inženýrství |
Alma mater | Technická universita Vilnius |
Povolání | Politik |
Znám jako | 3. a 8. litevský premiér (po r. 1990) |
Titul | Kandidát ekonomických věd, Doktor sociálních věd |
Ocenění | velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky Independence Medal |
Období | 1991–1992 a 1996–1999 |
Předchůdce | Albertas Šimėnas (2.); Laurynas Mindaugas Stankevičius (7.) |
Následovník | Aleksandras Algirdas Abišala (4.); Irena Degutienė (9.) |
Choť | Nijolė Vagnorienė |
Děti | Tomas, Reda[1] |
Rodiče | Zenonas Vagnorius |
Funkce | Premiér Litvy (1991–1992) Premiér Litvy (1996–1999) člen Seimu |
Web | http://tinklink.lt/gediminas_vagnorius |
signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život, vzdělání, kariéra
Narodil se v rodině sedláka a učitelky. Od roku 1962 bydlel v Telšiajích.[2] V roce 1975 ukončil školní docházku na 4. střední škole v Telšiajích. V roce 1980 absolvoval Vilniuský Institut stavebního inženýrství. V roce 1980 obhájil disertaci Kandidáta ekonomických věd (později byla tato vědecká hodnost přirovnána Doktoru sociálních věd). V letech 1988–1990 vědecký vedoucí v Ekonomickém institutu Akademie věd.
Byl zvolen do Nejvyšší Rady Seimu v kadencích 1992–1996, 1996–2000 a 2000–2004. Byl premiérem ve III. a v VIII. vládě. V letech 1993–1999 předseda Vlastenecké Unie (Litevských konzervativců). 3. dubna 2000 byl vyhoštěn z Vlastenecké Unie a stal se předsedou nově vytvořené strany Svazu umírněných konzervativců. Po sloučení této strany s Ligou mladých Křesťanských demokratů do strany Sociální Svaz Křesťanských demokratů se stal předsedou této sloučené strany.
Po sloučení Sociálního Svazu Křesťanských demokratů s frakcí Seimu "Jednotná Litva" (23. ledna 2010) byl Gediminas Vagnorius jednohlasně zvolen předsedou nové Strany Křesťanů.[3]
Peněžní reforma v Litvě
Gediminas Vagnorius byl autorem a vykonavatelem úspěšného projektu urychleného finančního, bankovního a ekonomického odpoutání Litvy od finančních struktur rozpadajícího se Sovětského svazu, kde (v celém postsovětském prostoru včetně Litvy) v té době zuřila nevídaná hyperinflace. Jedním z nejdůležitějších nástrojů této politiky bylo zavedení takzvaných talonů, lidově: vágnorek. Ty byly zavedeny 5. srpna 1991, zpočátku jako nuceně souběžné platidlo (poměr: 1 talon = 1 rubl) se sovětským rublem. Tedy pokud nějaká položka zboží stála v SSSR kupříkladu 50,00 rublů, bylo v Litvě nutno zaplatit 50 rublů + 50 talonů. Za samotné ruble bez talonů nebylo možno (kromě černého trhu) nakoupit. Ve druhé etapě talony plně nahradily ruble. Hned od začátku bylo deklarováno, že talony jsou přechodným platidlem v přechodu na lity, které byly nakonec zavedeny 25. června 1993 v poměru 100 talonů = 1 litas. Talony (vágnorky) byly výhradně papírové a po jejich stažení z oběhu byly v Grigiškách recyklovány na toaletní papír.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gediminas Vagnorius na litevské Wikipedii.
- http://www.lrs.lt/datos/kovo11/signatarai/www_lrs.signataras-p_asm_id=53.htm
- http://www.lrvk.lt/lt/vyriausybe/apie-vyriausybe/ankstesnes-vyriausybes/po-1990-metu/gediminas-vagnorius-3/
- Archivovaná kopie. www.lrytas.lt [online]. [cit. 2010-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-05.