GeForce

Níže uvedená tabulka zobrazuje vazbu mezi názvem grafického procesoru (GPU) a obchodními názvy řady a kartami:

GeForce 256 (kódové označení NV10) je první z řady zástupce řady GeForce, je proto také známá také pod jménem GeForce. Její uvedení na trh proběhlo v srpnu 1999. Od svého přímého předchůdce (RIVA TNT 2) je obohacená o počet pixel pipeline, „offloading host“, geometrické výpočty, hardwarové přehrávání videa MPEG-2 a především implementací transformací a nasvícení (T&L, transform and lighting).

GeForce 2 (kódové označení NV15) je druhou generací série GeForce. Podporovala DirectX 7.

• GeForce 2 GTS je první model druhé generace, nazývaný též NV15. Koncové označení vychází z jeho schopnosti zpracovat 1,6 miliardy texelů - Giga Texel Shader (GTS). Byla přidaná dvojitá sekundární jednotka mapingu textur - Texture Maping Unit (TMU) s 4 pixel pipeline, to vše při frekvenci jádra (200 MHz). HDVP (vysoká definice procesu videa) je přehrávání videa ve vysokém rozlišení pro nižší zatížení CPU.
• GeForce 2 Ultra byla vydána v roce 2001 s vyššími frekvencemi jádra a pamětí.
• GeForce 2 MX byla ořezaná verze.

GeForce 3 (kódové označení NV20) je grafická karta od společnosti nVidia. Jejím předchůdcem je GeForce 2 GTS a nástupcem GeForce4 Ti. Jeho upravený derivát (NV2A) pracuje v konzoli Xbox. Profesionální řada GeForce 3 je známá jako Quadro DCC.

GeForce 3 se odlišovala od svých předchůdců GeForce 256 a GeForce 2 GTS hned v třech oblastech. Měla přidány programovatelné vertex a pixel shadery podle specifikace DirectX 8.0 - specializované malé jednotky navržené na práci s malými vlastními efekty T&L, což zvýšilo flexibilitu celé karty. Druhou oblastí byla technologie LMA (Lightspeed Memory Architecture), která byla navržena pro překreslování objektů, úzkou spolupráci se známým Z-bufferem a také efektivní management paměťové sběrnice (známý nedostatek u GeForce 2). Třetí oblastí byla změna v anti-aliasingu způsobená přechodem z multisamplingu na supersampling s mnohem vyšší efektivitou.

Podporovaly AGP 2x/4x, DirectX 8.1 a OpenGL 1.3

GeForce 4 je v čtvrtá generace grafického čipu GeForce společnosti nVidia. GeForce 4 se dělí na výkonnější řadu Ti a řadu MX. MX série je téměř identická s GeForce 4Go (NV17M) pro trh s notebooky. Obě linie byly uvedeny na trh na jaře roku 2002. GeForce 4Go měla krátký život, ještě koncem téhož roku ji nahradila varianta GeForce 4200Go.

GeForce FX (někdy i označována 5) přinesla podporu DirectX 9.0a (někdy uváděna verze 9.0+), i přesto nedostatek byla dost prodávaná. Architekturou vycházela z GeForce 4 a byla jemně vyladěna.

Na svoji dobu povedená řada GeForce. Jako první přišla se SLI zapojením grafik (jejich podporou na kartě a ovladačích). Přinesla podporu DirectX 9.0c.

Jako poslední řada stavěla na pixel a vertex jednotkách zvlášť (později přišla GeForce 8 s unifikovanými shadery). A jako první řada od GeForce přišla se slepencem GeForce 7950 GX2, což byly 2 čipy na 2 PCB v provedení jedné karty (zasunutí do jednoho PCI-Express slotu).

Řadě GeForce 8 patří prvenství v použití unifikovaných shaderů. Podporuje DirectX 10, OpenGL 2,1 a PCI-Express 1.1. Začalo to vydáním GF 8800GTX/ Ultra a GF 8800GTS (320 / 640MB), tím nVidia obsadila plně HIGH-END a ani odpověď od ATi Radeon 2900XT na tom nic nezměnila (i přes zlevnění 8800GTS). Po vydání GF 8800GT si nVidie prakticky zničila HIGH-END, ale získala obrovskou slávu a díky tomu zastínila konkurenci od ATi, která odpověděla ovšem slabším soupeřem Radeonem HD3870.

GeForce 9 staví na úspěšné řadě GeForce 8 a hlavně slávě GeForce 8 Ultra/GTX jako krále výkonu a 8800GT jako krále poměru cena/výkon. Podporuje DirectX 10, OpenGL 2,1 a PCI-E 2.0.

NVIDIA vydala 2 verze GTS xxx a GTX xxx. GTS používá jádra G9x (GeForce 9) a GTX novější jádra GT200x.

GTS 250 používá G92b jádro, které je vyráběné 55 nm procesem. Obsahuje 128 unifikovaných shaderů.

GTx 200 podporuje DirectX 10, OpenGL 3.1 a PCI-E 2.0.

Jádro GT200 obsahuje až 96 unifikovaných shaderů, až 24 TMU a až 8 ROP. Proces je 40 případně 55 nm. Podporuje DirectX 10 a 10.1 a PCI-E 2.0.

Vydány byly Q4 2009.

GTx 400 podporuje DirectX 11, OpenGL 4.0 a PCI-E 2.0. Jádro GF100 obsahuje 512 shader jednotek, ale je aktivních pouze 480, 448 nebo 352. TMU má maximálně 60, nižší modely 56 nebo 44. Proces je 40 nm. GTX 480 byla vydána Q1 2010 ale dostupná až Q2 2010.

V Q3 bylo vydáno nové jádro GF104 pro zatím jediný známý model GTX 460 s 336 shader jednotkami, 24/32 ROP a 768 nebo 1024 MB GDDR5 pamětí.

GTx 500 podporuje DirectX 11, OpenGL 4.0 a PCI-E 2.0. Jádro GF110 obsahuje 512 shader jednotek a aktivních 512 nebo 480. TMU má maximálně 64, nižší model 60. Proces je 40 nm. GTX 580 byla vydána Q4 2010 a následovala GTX 570.

GTx 600 podporuje DirectX 11, OpenGL 4.3 a PCI-E 3.0. Jádro je postavené na architektuře Kepler které je pojmenované po německém matematikovi, astronomovi a astrologovi Johannese Keplera.

Série GTx 700 je pokračováním řady GTx 600. Nejsilnější jádro obsahuje 7,1 miliardy tranzistorů. Všechny grafické čipy ze série podporují DirectX 11, Direct3D 12, a OpenGL 4.5 ale do budoucna je plánovaná i podpora zatím nehotového DirectX 12[1].

.

• NVIDIA GT300 – odhaleno tajemství nové DX11 grafiky NVIDIA je to cGPU!
• Novinky o nVidia GT300
• Detaily o GT300 od NVIDIE