Gary Cahill

Svoji kariéru zahájil v mládežnickém klubu AFC Dronfield.[4] V roce 2000 přestoupil do akademie Aston Villy, kde pokračoval ve svém vývoji. V roce 2004 šel na hostování do týmu Burnley FC. Po sezóně se vrátil zpět do Aston Villy, aby zde mohl debutovat. V roce 2007 se upsal na tříměsíční hostování klubu Sheffield United F.C. Dne 30. ledna 2008 podepsal smlouvu s týmem Bolton Wanderers FC. Bolton za něj zaplatl 5 miliónů liber. V Boltonu hrál dobře a během jeho působení v týmu se stal zástupcem kapitána.

Mohl si vybrat, jestli chce hrát na mezinárodní úrovni za Irsko nebo za Anglii, vybral si Anglii. 6. února 2007 debutoval v reprezentaci Anglie U21 proti Španělsku, když přišel na hřiště jako náhradník.

4. června 2009 byl povolán do seniorské reprezentace Anglie proti Kazachstánu. Nicméně debutoval až v zápase proti Bulharsku dne 3. září 2010, když přišel na hřiště ve 2. poločase jako náhradník (Anglie vyhrála 4:0). Dne 29. března 2011 si připsal první start v základní sestavě za národní tým v přátelském utkání proti Ghaně (remíza 1:1). První reprezentační gól v A-mužstvu si připsal během utkání v Sofii 2. září 2011 proti Bulharsku v kvalifikaci na EURO 2012 (výhra Anglie 3:0), když otevíral skóre zápasu. V přípravě na EURO 2012 si však zlomil čelist při kolizi s Joe Hartem a na turnaj tak s týmem neodcestoval.[11]

Trenér Roy Hodgson jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii[12], kde Angličané vypadli již v základní skupině D, obsadili s jedním bodem poslední čtvrtou příčku.
Pod vedením trenéra Roye Hodgsona se zúčastnil i EURA 2016 ve Francii, kam se Anglie suverénně probojovala bez ztráty bodu z kvalifikační skupiny E.[13]