Günter Kunert

Günter Kunert (6. března 1929, Berlín21. září 2019) byl německý spisovatel, řadící se k literátům poválečného literárního období.

Günter Kunert
Narození6. března 1929
Berlín
Úmrtí21. září 2019 (ve věku 90 let)
Kaisborstel
Příčina úmrtízápal plic
Povoláníspisovatel, scenárista, básník, herec a výtvarník
StátNěmecko Německo
Obdobídruhá polovina 20. století
Žánrpoezie, próza
Významná dílaJízda rychlodráhou (1973)
OceněníCena Heinricha Manna (1962)
Cena George Mackensena za literaturu (1979)
Stadtschreiber von Bergen (1983)
Cena Heinricha Heineho (1985)
Mainzer Stadtschreiber (1990)
 více na Wikidatech
Politická příslušnostJednotná socialistická strana Německa (1948–1977)
VlivyBertolt Brecht, Franz Kafka, Marcel Proust a Christian Friedrich Hebbel
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Narodil se v Berlíně v období Výmarské republiky. Z důvodu židovského původu svojí matky Edith mu byla odepřena možnost studovat.[1] Jeho literární prvotinou byla báseň Ein Zug rollt vorüber, uveřejněná roku 1947 v deníku Berlin am Mittag.[2] O dva roky později vstoupil do německé Sjednocené socialistické strany (SED).[3] Na počátku 50. letech 20. století uveřejnil svoji první básnickou sbírku Wegschilder und Mauerinschriften;[4] následně vzbudil pozornost literáta a tehdejšího ministra kultury v jedné osobě Johannese R. Bechera, který jej také podporoval.[5] Vliv na jeho literární směřovaní avšak mělo i seznámení s německým dramatikem Bertoltem Brechtem.[6] V 70. letech 20. století náležel ke skupině více než 150 intelektuálů a umělců, kteří se postavili proti vyhoštění německého písničkáře Wolfa Biermanna.[7] Následně byl avšak ze strany SED vyloučen, což vedlo k tomu, že v roce 1979 emigroval do Západního Německa.[8]

Jedná se o všestranně založeného spisovatele, jenž se během svého života věnoval rozmanitým literárním žánrům počínaje např. baladami, sonety, fejetony, divadelními hrami, konče romány, či kratšími prozaickými útvary, v nichž se kriticky vyrovnával s pocitem odcizení, či temnou německou minulostí.[9] Dle jeho vlastních slov ovlivnili jeho tvorbu spisovatelé, kterými byli kupříkladu Franz Kafka, Marcel Proust, či Christian Friedrich Hebbel.[10]

V roce 1952 se oženil,[11] s manželkou Marianne žije ve vesnici Kaisborstel ve Šlesvicku-Holštýnsku.[12]

České překlady z němčiny

  • Jízda rychlodráhou. 1. vyd. Praha: Odeon, 1973. 189 S. Překlad: Jan Scheinost

Odkazy

Reference

  1. Günter Kunert - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (německy)
  2. REISIN, Andrej. Günter Kunert - Der heitere Melancholiker. www.ndr.de [online]. 2014-03-06 [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (německy)
  3. DECKERT, Renatus. "Ich bin immer noch naiv. Gott sei Dank!". Der Tagesspiegel. 2009-03-06. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)
  4. LINDER, Christian. Literatur - Der heitere Apokalyptiker. Deutschlandfunk Kultur. 2014-03-06. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)
  5. Günter Kunert — internationales literaturfestival berlin. www.literaturfestival.com [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné online. (německy)
  6. LIMINSKI, Jürgen. Menschenfreund Bertolt Brecht. Deutschlandfunk. 2006-08-14. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)
  7. METZLER, Gabriele. Einführung in das Studium der Zeitgeschichte. [s.l.]: UTB 271 s. Dostupné online. ISBN 9783838524337. (německy) Google-Books-ID: PzgtWPxLBsQC.
  8. WIEGMANN, Hermann. Die deutsche Literatur des 20. Jahrhunderts. [s.l.]: Königshausen & Neumann 446 s. Dostupné online. ISBN 9783826029721. (německy) Google-Books-ID: LMLUbw2xEigC.
  9. Günter Kunert - Biografie WHO'S WHO. www.whoswho.de [online]. [cit. 2017-08-23]. Dostupné online.
  10. Günter Kunert: Warnung vor Spiegeln - planetlyrik.de. planetlyrik.de. 2014-03-25. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-23. (německy) Archivováno 23. 8. 2017 na Wayback Machine
  11. Der Dichter Günter Kunert wird 85. FOCUS Online. 2014-03-06. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)
  12. HILLGRUBER, Katrin. "Ich bin ja die männliche Kassandra von Kaisborstel". Deutschlandfunk. 2009-03-04. Dostupné online [cit. 2017-08-23]. (německy)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.