Gülruh Hatun
Gülruh Hatun (v překladu Růžový obličej) (15. století? – 1520? Bursa) byla konkubína osmanského sultána Bayezida II.
Gülruh Hatun | |
---|---|
Hrob Gülruh v jejím mauzoleu v Burse | |
Úmrtí | kolem roku 1520 |
Vyznání | Islám |
Dynastie | Osmanská (po sňatku) |
Manžel/ka | sultán Bayezid II. |
Děti | Şehzade Alemşah Kamerşah Sultan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mládí
Za Bayezída se provdala v Amasyi. Společně s ním měla 2 děti:
Doprovod prince Alemşaha
Podle turecké tradice, všichni princové byli pověřeni, aby pracovali jako guvernéři provincií jako součást jejich výcviku k vládě. Když byl roce 1502 její syn Şehzade Alemşah vyslán do Manisy, tak ho doprovázela. Hrála důležitou roli v ochraně svého syna před manipulací členů jeho sultánského doprovodu a zajistila, aby sultán nebyl ovlivněn svým okolím a tím nebylo zneužito jeho postavení v Manise, jednala tak podle instrukcí sultána, přesto se vyskytly problémy, ze kterých vinila princův sedmičlenný doprovod, včetně jeho vychovatele, lékaře a učitele. Obvinila je z toho, že přiměli Şehzada Alemşaha k nadměrnému pítí alkoholu, aby ho mohli přesvědčit k sankcím proti zákonům sultána i proti islámu.
Obávala se o Alemşahovo zdraví, jeho měsíční zotavení ze záchvatu, kdy již nebyl schopen rozpoznat korupčení jeho doprovodu, bylo pro ní velmi těžké. Tato situace unikla sultánově pozornosti a tak státní pokladna přišla o tak velký obnos, že nedostala ani své roční stipendium. Učitel Alemşaha její nařčení odmítl a nespravedlivě ji odsoudil. Gülruh Hatun prosila sultána, aby strůjce spiknutí propustil ze služeb. Zajímala se nejen o fyzický stav a politické postavení svého syna, ale také o zachování jejích vlastních práv a postavení.
Poslední léta života
Po odchodu do důchodu se zabývala zbožnými pracemi. Vyjednávala výstavbu vlastní hrobky nebo hrobky jejího syna. V souladu se svou rolí a postavením ve vládnoucí rodině se starala o členy sněmovny sultánova syna.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gülruh Hatun na anglické Wikipedii.
- ULUÇAY, M. Çağatay. Padişahların kadınları ve kızları [online]. Michiganská univerzita: Türk Tarih Kurumu, 1985 [cit. 2018-02-27]. S. 45. Dostupné online. (anglicky)
- ULUÇAY, M. Çağatay. Padişahların kadınları ve kızları [online]. Michiganská univerzita: Türk Tarih Kurumu, 1985 [cit. 2018-02-27]. S. 51. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEIRCE, Leslie P. The imperial harem : women and sovereignty in the Ottoman Empire. New York: Oxford university press, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-195-08677-5. (anglicky)
- NARODNA BIBLIOTEKA "SV. SV. KIRIL I METODIĬ. ORIENTALSKI OTDEL, INTERNATIONAL CENTRE FOR MINORITY STUDIES AND INTERCULTURAL RELATIONS, RESEARCH CENTRE FOR ISLAMIC HISTORY, ART, AND CULTURE, . Inventory of Ottoman Turkish Documents about Waqf Preserved in the Oriental Department at the St. St. Cyril and Methodius National Library – Svazek 1, Rumen Kovachev [online]. Narodna biblioteka "Sv. sv. Kiril i Metodiĭ, 2003 [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. (anglicky)