Gösta Peterson
Gösta "Gus" Peterson (25. dubna 1923 Stockholm – 28. července 2017 New York)[1] byl švédský módní fotograf, jehož práce se objevily v několika publikacích a magazínech včetně The New York Times, Esquire nebo Harper's Bazaar.[2]
Gösta Peterson | |
---|---|
Narození | 25. dubna 1923 Stockholm |
Úmrtí | 28. července 2017 (ve věku 94 let) New York |
Povolání | fotograf a módní fotograf |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Mládí
Peterson se narodil ve Stockholmu v roce 1923, vyrůstal v Örebru, a do Stockholmu se vrátil, aby vystudoval a stal se ilustrátorem. Pak pracoval v reklamní agentuře ve Stockholmu. Jeho příbuzný ho pozval do USA a v roce 1948 se přestěhoval do New Yorku, kde získal práci jako ilustrátor v obchodním domě Lord & Taylor.
Kariéra
Když odešel ze Švédska, dostal kameru Rolleiflex jako dárek při odchodu z reklamní agentury Gumelius. Vzdělával se sám, vylepšoval své dovednosti jako pouliční fotograf v ulicích New Yorku. V roce 1954 se setkal se svou budoucí manželkou Patricií, která v té době byla módní redaktorka The New York Times. Ve stejném roce se s ní také oženil. Peterson Patricii připisuje zásluhu na tom, že mu velmi pomohla k fotografické kariéře.
V padesátých letech pracoval na několik zakázkách pro několik časopisů a získal si přezdívku "Yes" za svou ochotu přijímat úkoly. Poté, co se jeho žena stala viceprezidentem u Henriho Bendela, začali namísto ilustrací používat jeho fotografie. Pracoval pro Henriho Bendela, každý týden vydal novou sérii fotografií: ve čtvrtek porada, další den snímky připravit a publikovány byly v nedělním vydání The New York Times. To pomohlo upevnit jeho pověst módního fotografa.
Od padesátých do osmdesátých let jeho práce byla publikována v několika časopisech, včetně Gentlemen's Quarterly, Mademoiselle, Town & Country a L'Officiel. Navzdory své pověsti módního fotografa nikdy nepracoval pro Vogue; odmítl je, když trvali na vlastním výběru modelů.
Byl prvním fotografem, který portrétoval britskou modelku Twiggy, když přišla v roce 1967 do Ameriky.[3] Asi o rok později za ním přišla afroamerická modelka Naomi Sims, a požádala ho, aby jí fotografoval. Do té doby byla odmítnuta několika fotografickými agenturami, které jí řekly, že její kůže je příliš tmavá.[4] Peterson se stal prvním fotografem, kdo ji fotografoval[5] a jeho fotografie s ní se objevila na podzim 1967 na obálce The New York Times. Byla tak první Afroameričankou na obálce tohoto časopisu.[6]
Jako jeho asistent pracoval 4 měsíce módní fotograf Arthur Elgort.[7] Petersonovo využití přirozeného světla ovlivnilo Elgortovo dílo.[8] Na konci 70. let s ním 3 roky spolupracovala jako modelka Linda Rodinová. Později se stala módní návrhářkou.[9]
Jeho práce byla popsána jako průlomová a průkopnická a byla hodnocena na stejné úrovni jako například Irving Penn, Richard Avedon a Helmut Newton. Často fotografoval bohatě oblečené modely v "obyčejném, vulgárním prostředí".[10] Jeho díla jsou známá inscenacemi a kompozicemi; často používal humorné nebo dramatické scénáře, aby tlumočil obraz a propagoval "neformální, osobní přístup k módní fotografii".[11] Kromě své módní tvorby také fotografoval Salvadora Dalího a vévodu Ellingtona.[12]
Peterson odešel do důchodu v roce 1986. V lednu 2015 byla na turnu v New Yorku představena retrospektiva jeho díla Z archivu (From The Archive). Jeho práce byla také vystavena v Metropolitním muzeu umění v New Yorku a v muzeu Victoria and Albert Museum v Londýně.[13]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gösta Peterson na anglické Wikipedii.
- https://www.nytimes.com/2017/08/02/arts/gosta-peterson-barrier-breaking-fashion-photographer-dies-at-94.html?referer=https://www.google.se/
- Dostupné online.
- Dostupné online.
- www.telegraph.co.uk. Dostupné online.
- Dostupné online.
- Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-30.
- Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-13.
- Dostupné online.
- Dostupné online.
- Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-13.
- Dostupné online.
- Dostupné online.
- Dostupné online.
Externí odkazy
- Turn Gallery exhibition site Archivováno 13. 1. 2019 na Wayback Machine