Jaderná elektrárna Fukušima I

Fukušima I (japonsky 福島第一原子力発電所) je uzavřená jaderná elektrárna, která se nachází na území města Ókuma a Futaba na východním pobřeží ostrova Honšú v prefektuře Fukušima v Japonsku. Vlastní a provozuje ji společnost TEPCO a ve své době s celkovým výkonem 4 696 MW patřila mezi dvacet nejvýkonnějších na světě. Při zemětřesení v roce 2011 elektrárna utrpěla velké škody a došlo k vážné havárii. Řetěz událostí způsobil únik radiace a trvale poškodil několik reaktorů, což znemožnilo jejich znovuzprovoznění. Dle politického rozhodnutí nebyly ani zbývající reaktory znovu spuštěny.

Jaderná elektrárna Fukušima I
StátJaponsko Japonsko
UmístěníÓkuma, Fukušima
StavUzavřena
Začátek výstavby25. července 1967
Dokončení26. března 1971
UzavřeníProsinec 2013
VlastníkTokyo Electric Power Company
ZhotovitelGeneral Electric
Toshiba
Hitachi
ProvozovatelTokyo Electric Power Company
Jaderná elektrárna
Odstavené reaktory1 × 460 MW (Blok 1)
4 × 784 MW (Bloky 2, 3, 4 a 5)
1 × 1 100 MW (Blok 6)
Typ reaktorůBWR
Elektrická energie
Celkový výkon5 306 MW (1979–2011)
Souřadnice37°25′17″ s. š., 141°1′57″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zařízení bylo poprvé uvedeno do provozu v roce 1971 a skládá se ze šesti varných reaktorů. Tyto lehkovodní reaktory[1] poháněly elektrické generátory o kombinovaném výkonu 4,7 GWe. Fukušima byla první jadernou elektrárnou, která byla navržena, postavena a provozována ve spolupráci General Electric a Tokyo Electric Power Company (TEPCO).[2]

Katastrofa z března 2011 deaktivovala chladicí systémy reaktoru, což vedlo k úniku radioaktivity a byla zřízena 30 km evakuační zóna (19 mi) obklopující elektrárnu; vydání pokračují dodnes. 20. dubna 2011 japonské úřady vyhlásily 20 km evakuační zónu za nepřístupnou oblast, do které lze vstoupit pouze pod vládním dohledem.

V listopadu 2011 dostali první novináři povolení navštívit závod. Popsali devastaci, při které byly zničeny tři budovy reaktoru; areál byl pokryt rozbitými nakláďáky, pomačkanými vodními nádržemi a dalšími troskami, které tsunami zanechala. Výše radioaktivity byla tak vysoká, že návštěvníci směli zůstat jen několik hodin.[3]

V dubnu 2012 byly odstaveny bloky 1–4. Bloky 2–4 byly odstaveny 19. dubna, zatímco blok 1 byl posledním z těchto čtyř bloků, který byl odstaven 20. dubna o půlnoci. V prosinci 2013 společnost TEPCO rozhodla, že žádný z nepoškozených bloků nebude znovu otevřen.

V dubnu 2021 japonská vláda schválila vypouštění radioaktivní vody z elektrárny do Tichého oceánu v průběhu 30 let.[4]

Dvanáct kilometrů jižně od Fukušimy I se nachází sesterská jaderná elektrárna Fukušima II, která má 4 reaktory typu BWR-5 (4 × 1100 MW). Během tsunami také utrpěla vážná poškození, zejména záplavou mořské vody do všech čtyř bloků, ale byla úspěšně odstavena a uvedena do bezpečného stavu mimořádnými činy zaměstnanci závodu.[5]

Reaktory

S výstavbou bylo započato v roce 1966 a první reaktor byl spuštěn v roce 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala firma General Electric, reaktory 3 a 5 firma Toshiba a reaktor 4 firma Hitachi.

Blok Typ[6] Komerční provoz Výkon Dodavatel Plánované odstavení
Fukushima I – 1 BWR-3 26. květen 1971 460 MW General Electric březen 2011 *
Fukushima I – 2 BWR-4 18. červenec 1974 784 MW General Electric červenec 2014 *
Fukushima I – 3 BWR-4 27. květen 1976 784 MW Toshiba březen 2016 *
Fukushima I – 4 BWR-4 12. říjen 1978 784 MW Hitachi říjen 2018 *
Fukushima I – 5 BWR-4 18. duben 1978 784 MW Toshiba duben 2018
Fukushima I – 6 BWR-5 24. říjen 1979 1 100 MW General Electric říjen 2019
Fukushima I – 7 (plánovaná) ABWR říjen 2016(zrušeno)[7] 1,380 MW
Fukushima I – 8 (plánovaná) ABWR říjen 2017(zrušeno)[7] 1,380 MW
* zničen (poškození reaktoru slanou vodou a palivových tyčí vlivem vysokých teplot)
  • Letecký pohled na oblast elektrárny Fukušima I v roce 1975, ukazující valy a dokončené reaktory
  • Detail bloků 4, 3, 2 a 1
  • Hlavní budovy
  • Ilustrace stavu reaktoru 1–4 po havárii
  • Poloha jaderné elektrárny

Sklad vyhořelého paliva

V areálu JE Fukušima I se nalézá sklad vyhořelého paliva. Palivo je uloženo v sedmi bazénech. Část je v 6 bazénech, které jsou vedle každého reaktoru, zbytek je ve společném bazénu mimo budovy s reaktory.[8]

Havárie v březnu 2011
Podrobnější informace naleznete v článku Havárie elektrárny Fukušima I.

Při zemětřesení v roce 2011 zasáhla elektrárnu vlna tsunami, následkem čehož selhalo chlazení reaktorů. Ty se sice při jejím úderu automaticky zastavily, ale přesto se je selhávajícím záložním generátorům nepodařilo všechny dostatečně ochladit a později tak došlo k několika výbuchům vodíku a požárům.

Při havárii uniklo značné množství radiace, z rozsáhlého ochranného pásma bylo evakuováno více než 150 000 osob a záležitost byla celosvětově podnětem k debatám o bezpečnosti jaderné energetiky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fukushima I Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. Tokyo Electric Power Co. Fukushima Daiichi Nuclear Power Station [online]. jnes.go.jp [cit. 2021-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne March 14, 2011. (anglicky)
  2. The Asahi Shimbun [online]. [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne April 7, 2011. (anglicky)
  3. FACKLER, Martin. Eyewitness Report: Inside the Wreckage of Japan's Fukushima Nuclear Plant [online]. November 12, 2011 [cit. 2019-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Yamaguchi, Mari, Japan to start releasing Fukushima water into sea in 2 years, The Associated Press, April 13, 2021
  5. The Fukushima Daiichi Accident. Wienna: IAEA – International Atomic Energy Agency, 2015. Dostupné online. ISBN 978-92-0-107015-9. S. 131–132. (anglicky)
  6. Reactors in operation [online]. IAEA, 31 December 2009 [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Nuclear Power in Japan. www.world-nuclear.org. World Nuclear Association, 2011-02-24. Dostupné online [cit. March 12, 2011]. (anglicky)
  8. pdf. dokument o umístění vyhořelého paliva v JE Fukušima I

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.