Frigyes Riesz

Frigyes Riesz (22. ledna 1880, Győr – 28. února 1956, Budapešť) byl maďarský matematik, průkopník funkcionální analýzy, který velmi ovlivnil matematickou fyziku.

Frigyes Riesz
Narození	22. ledna 1880 Győr
Úmrtí	28. února 1956 (ve věku 76 let) Budapešť
Místo pohřbení	Hřbitov Kerepesi (47°29′45″ s. š., 19°5′26″ v. d.)
Bydliště	Maďarsko
Alma mater	Univerzita v Curychu (1897–1899) Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1899–1901) Univerzita v Göttingenu (1901–1902)
Povolání	matematik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Franz Joseph University (1911–1920) Segedínská univerzita (1920–1945) Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (od 1945)
Ocenění	Kossuthova cena (1949) Magyar Örökség díj (2010)
Příbuzní	Marcel Riesz a Margit Ingrid Riesz-Pleijel (sourozenci) Åke Pleijel (švagr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matematiku vystudoval na univerzitě v Budapešti, absolvoval roku 1902, jeho dizertační práce byla věnována geometrii.[1] Od roku 1911 učil matematiku na univerzitě v tehdejším maďarském Kolozsváru (dnes Kluž, na území Rumunska). V roce 1922 se stal editorem nově založeného časopisu Acta Scientiarum Mathematicarum, který si rychle vydobyl přední pozici mezi matematickými časopisy. V roce 1945 byl jmenován profesorem matematiky na univerzitě v Budapešti.

Mnoho ze základních postulátů funkcionální analýzy formuloval Riesz ve stejné době jako další z jejích otců, Stefan Banach. Riesz-Fischerova věta z roku 1907 tvoří matematický základ pro prokázání rovnocennosti maticové mechaniky a vlnové mechaniky a značila zásadní průlom v rané kvantová teorii. Krom toho Riesz napsal významné články o ergodické teorii, ortonormální sérii, teorii částečně uspořádaných vektorových prostorů i z oblasti topologie.[2]