Friedrich Ludwig Benda

Friedrich Ludwig Benda (pokřtěn 4. září 1752, Gotha – 20. března nebo 27. března 1792, Königsberg, dnes Kaliningrad) byl houslista a hudební skladatel. Pocházel z muzikantské rodiny Bendů.

Friedrich Ludwig Benda
Základní informace
Narození1746
Gotha
Úmrtí20. března 1792 (ve věku 45–46 let)
Královec
Žánryopera
Povoláníhudební skladatel
Nástrojehousle
RodičeJiří Antonín Benda
PříbuzníJustina Benda, Christian Hermann Benda, Heinrich Benda a Carl Ernst Eberhard Benda (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život

Narodil se v Gotě v Durynsku. (Některé zdroje [1] uvádějí rok narození 1750.) Jeho otcem byl hudební skladatel Jiří Antonín Benda. Vyrůstal v mezi hudebníky na dvoře vévody Friedricha III. Otec zde byl kapelníkem dvorské kapely, ve které působil i jeho strýc houslista Dismas Hataš. Friedrich Ludwig byl dobrým houslistou a proto v roce 1775 se stal členem divadelního orchestru v Gotě. Po získání divadelních zkušeností v rodném městě byl v roce 1780 přijat na místo hudebního ředitele divadla v Hamburku. Z hamburského divadla přešel na stejné ředitelské místo do Ludwigslustu.[2] Odtud v roce 1789 odešel do Königsbergu, kde se stal koncertním mistrem místního orchestru. Zemřel v březnu 1792.

Dílo
  • Der Herr ist König (Žalm 97 – Hospodin kraluje) Kantáta
divadelní hudba
  • Der Barbier von Sevilla (Lazebník sevillský), libreto Friedrich Wilhelm Großmann podle Beaumarchaise, Singspiel o 4 jednáních (premiéra 7. května 1776 Berlín)
  • Der Tempel der Wahrheit (Chrám pravdy) Prolog pro hru Friedricha Ludwiga Wilhelma Meyera), (premiéra 25. září 1780 Berlín)
  • Die Verlobung (Zásnuby), libreto Friedrich Ernst Jester, Singspiel (uvedeno v roce 1790 Königsberg)
  • Louise, libreto[3] Friedrich Ernst Jester, Singspiel o 3 jednáních (premiéra 16. ledna 1791 Königsberg)
  • Mariechen (Mařenka)[4] libreto Friedrich Ernst Jester, Singspiel o 3 jednáních (uvedeno v roce 1792 Königsberg)
instrumentální hudba
  • Sonáta E-moll pro flétnu a klavír
  • Sonáta C-dur pro flétnu
  • Sonáta G-dur pro housle a Basso continuo[5]
  • Tři flétnové koncerty (Opus 4)

Reference
  1. Annalen des Theaters, Herausgegeben von Christian August von Bertram, Heft 1–4, Berlin 1788/1789
  2. Jinde se uvádí, že zde pracoval jako dvorní skladatel a houslista viz Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine
  3. Libreto online
  4. Klavírní výtah online
  5. Partitura vydána v Musica viva historica č. 18 - Supraphon, Praha 1967
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.