Freedom Summer

Hlavním iniciátorem kampaně byla organizace Student Nonviolent Coordinating Committee (SNCC), která chtěla poukázat na diskriminaci Afroameričanů při výkonu volebního práva. Aby se mohli Afroameričané v Mississippi registrovat k volbám museli tehdy správně vyplnit voličský test o 21 otázkách a navíc být připraveni zodpovědět libovolnou otázku komise, která se mohla týkat kteréhokoliv z 285 článků ústavy. Komise rozhodovala velmi subjektivně, což v praxi vedlo k tomu, že většině Afroameričanům nebyla registrace umožněna.

V roce 1963 SNCC připravila akci "Freedom Vote", kdy pořádala "volby nanečisto". Akce měla ukázat vůli Afroameričanů volit a jejich názory. SNCC proto zřídila řadu voličských místností v kostelech a obchodech vedených Afroameričany. Těchto voleb se účastnily desítky tisíc Afroameričanů.

V únoru 1964 SNCC a COFO začaly organizovat kampaň Freedom Summer, kdy začaly nabírat stovky dobrovolníků, kteří by přijeli do Mississippi a pomáhali Afroameričanům získat registraci do voličského seznamu. Do léta měli 1000 dobrovolníků z celých USA a několik tisíc dobrovolníků (především Afroameričanů) z Mississippi. Většina dobrovolníků z jiných států USA byli bílí studenti vysokých škol ze severu USA.

Důvodem proč se kampaň odehrála v Mississippi byl prostý fakt, že tento stát měl v roce 1962 nejmenší procento Afroameričanů registrovaných na voličských seznamech (6,2 % oprávněných afroamerických voličů), přičemž tvořili zhruba třetinu obyvatel státu. Stát Mississippi v letech 1890 až 1910 díky státním zákonům zbavil Afroameričany a nejchudší obyvatele faktického výkonu občanských práv. Například byl zaveden poplatek za volbu a testy, které hodnotily bělošské komise. V Mississippi také platily zákony posilující segregaci (oddělené prostory, vymezená místa). Vyčleňovat afroamerické obyvatele z politického a občanského života se státu dařilo až do 60. let, kdy posilovalo hnutí za občanská práva. Afroameričané například nemohli být ani členy soudních porot. Stát si držel svou segregační politiku i přes snahy severu USA a Washingtonu o zajištění občanských práv. Na federální legislativu hledali kličky a další obcházeli. Zaváděli například dědečkovskou klauzuli nebo bílé primárky, ve kterých mohli volit pouze běloši. Afroameričané byli také zastrašováni. Ve státě aktivně působil Ku Klux Klan a často docházelo k lynčování.

Během deseti týdnů konání kampaně se přidaly i další organizace. Lékařskou a edukativní podporu dodala organizace Medical Committee for Human Rights (MCHR), bezplatnou právní podporu a poradenství zase NAACP Legal Defense and Educational Fund, National Lawyers Guild (NLG) nebo Lawyers' Committee for Civil Rights Under Law (LCCR).

Mnoho bělošského obyvatelstva Mississippi se postavilo proti snahám kampaně a proti studentům z jiných států. Místní obyvatelé obtěžovali dobrovolníky, noviny o nich psali jako o zarostlých a nemytých individuích". Mississippská organizace Mississippi State Sovereignty Commission, lokální policie, ale také Ku Klux Klan často sahali k obtěžování, násilí, bití a žhářství proti dobrovolníkům a jejich centrům.

Během desetitýdenního projektu bylo:

• 1062 osob zadrženo (dobrovolníci a lokální Afroameričané)
• 80 dobrovolníků kampaně zbito
• 37 kostelů zapáleno
• 30 domů nebo obchodů lokálního černošského obyvatelstva zapáleno
• 4 pracovníci hnutí za občanský práva zavražděni
• 4 osoby byly kriticky zraněny
• nejméně 3 místní Afroameričané byli zavražděni kvůli podpoře hnutí.

První oběti si kampaň vybrala hned na svém začátku. Dne 21. června 1964 byli uneseni a zavražděni tři aktivisté.Do vraždy byli zapleteni šerif oblastní policie, členové obecní policie a Ku Klux Klan. Vyšetřování vedl Federální úřad pro vyšetřování (FBI). V červenci 1964 do Mississippi přijel ředitel FBI J. Edgar Hoover, aby tam založil první tamní pobočku. Místní zmizení aktivistů označovali za hoax aktivistů, který měl do oblasti přivést média a tlačit na změnu hodnot a jejich způsobu života. Nicméně těla obětí byla po necelých dvou měsících skutečně nalezena. Avšak ani po nalezení těl a označení podezřelých FBI stát Mississippi odmítl vést soud ve věci obvinění z vraždy. Pachatelé proto byli souzeni dle federálního práva za porušení občanských práv. Devět pachatelé bylo odsouzeno k 3 až 10 letům vězení. Nicméně nejvíce si odseděli 6,5 roku.

Během vyšetřování FBI byla nalezena dvě další těla. Patřila afroamerickým studentům, kterými byli Charles Eddie Moore a Henry Hezekiah Dee. Stát Mississippi již v květnu potrestal Afroameričany zapojené v kampani. V roce 1964 bylo vyloučeno celkem 600 studentů místní univerzity Alcorn State University. Dalších 5 osob zůstalo po létu 1964 pohřešovaných, místní policie po nich odmítla vyhlásit pátrání.

Kampaň pomohla k založení politické strany Mississippi Freedom Democratic Party, která sdružovala afroamerické i bělošské obyvatele Mississippi, kteří se stavěli proti segregaci. Byli protestní stranou proti státní Mississippi Democratic Party, jejímiž členy byli převážně běloši a zastupovali bělošské obyvatele obhajující segregaci.

Prezident Lyndon B. Johnson také pod tlakem médií a pobouření obyvatel severu USA nad situací v Mississippi dokázal prosadit nový voličský a občanskoprávní zákon Civil Rights Act of 1964. Ten zakazoval diskriminaci voličského práva (na základě rasy, vyznání, pohlaví či původu). Jasně stanovil jednotná a všem společná pravidla registrace voličů.

Nicméně před blížícími se prezidentskými volbami Lyndon B. Johnson odmítl zrušit vazbu k Demokratické straně Mississippi Democratic Party a místo ní podpořit Mississippi Freedom Democratic Party. Johnson se obával ztráty podpory voličů z jihu USA.

Během léta 1964 bylo také zřízeno 30 až 40 "letních škol svobody", které byly alternativou pro naprosto segregované a podfinancované veřejné školy pro Afroameričany. Během léta do škol docházo 3 500 tisíce studentů. Ve školách se vyučovaly také pro černošské školy státem zakázané předměty - historii Afroameričanů a občanská práva. Stejně tak byly založeny knihovny a poradenská centra.

Kampani se sice nepomohlo okamžitě navýšit počet registrovaných Afroameričanů, ale dokázala téma dostatečně zviditelnit a pomoci prosadit nový federální zákon o voličských právech. Současně došlo k zásadnímu narušení právní praxe dle segregačních zákonů Jima Crowa. Při volbách roku 1964 nedošlo k žádným viditelným změnám, čím narostla rovněž frustrace místních Afroameričané vůči bělošským aktivistům, které začali vnímat jako nadřazené paternalisty. Frustrace vedla k podpoře násilnější větve hnutí za občanská práva, která používala slogan Black Power. Většina dobrovolníků se z Mississippi vrátila v naprosté deziluzi z přežívajícího silného rasismu a bezpráví, které v Mississippi stále panovalo.

Stát Mississippi schválil federální zákon o občanských právech v roce 1965. Ovšem diskriminace černošských voličů pokračovala celou další dekádu. Své plody kampaň přinesla až v osmdesátých a devadesátých letech, kdy se Mississippi zařadilo mezi státy s nejvíce volenými Afroameričany.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Freedom Summer na anglické Wikipedii.