Franz Viehböck

Franz Viehböck (* 24. srpna 1960 Perchtoldsdorf, Dolní Rakousy, Rakousko) je rakouský manažer a bývalý a jediný rakouský kosmonaut. Při kosmickém letu v říjnu 1991 strávil ve vesmíru necelých 8 dní v sovětské lodi Sojuz TM-13 a na stanici Mir.

Franz Viehböck
Kosmonaut Rakouska
Státní příslušnostRakousko Rakousko
Datum narození24. srpna 1960 (61 let)
Místo narozeníPerchtoldsdorf, Dolní Rakousy, Rakousko
Předchozí
zaměstnání
elektroinženýr
Čas ve vesmíru7 dní, 22 hodin a 13 minut
Kosmonaut od1990
Mise8. návštěvní expedice (Mir) (Sojuz TM-13/Mir/Sojuz TM-12)
Znaky misí
Kosmonaut do1991
Pozdější zaměstnánímanažer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Franz Viehböck se narodil v Perchtoldsdorfu[1][2] v Dolních Rakousích nedaleko Vídně, (je uváděn i jako vídeňský[3] rodák). Roku 1978 dokončil reálné gymnázium, roku 1985 Technickou univerzitu Vídeň (Technischen Universität Wien), zde studoval obor průmyslová elektronika a regulační technika. Poté pracoval ve společnosti Siemens.[1]

Roku 1987 rakouská vláda přijala sovětskou nabídku na týdenní kosmický let Rakušana na orbitální stanici Mir, dohodu o letu vlády podepsaly v říjnu 1988, program letu byl nazván „AustroMir 91“. Už v dubnu 1988 rakouská kosmická agentura (Österreichischen Gesellschaft für Weltraumfragen) vyhlásil konkurs na místo rakouského kosmonauta. Viehböck se přihlásil a v říjnu 1989 se společně s Clemensem Lothallerem stal vítězem konkurzu.[4]

V lednu 1990 oba zahájili výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku. V květnu 1991 se při zformování posádek Viehböck dostal do hlavní posádky, Lothaller do záložní. V září dokončil výcvik a získal kvalifikaci „kosmonaut-výzkumník“.[1]

Do vesmíru odstartoval z kosmodromu Bajkonur 2. října 1991 v lodi Sojuz TM-13, lodi velel sovětský kosmonaut Alexandr Volkov, dalším členem posádky byl sovětský zkušební letec kazašského původu Toktar Aubakirov.[1] Po spojení s Mirem se kosmonauti společně se základní posádkou věnovali experimentům, Viehböck především pokusům programu AustroMir 91 připravenými rakouskými vědci. Po týdnu pobytu na stanici se Aubakirov a Viehböckem (členové 8. návštěvní expedice) pod velením Anatolije Arcebarského (vracející se člen 9. základní expedice) vrátili v Sojuzu TM-12 zpět na Zem. Přistáli v Kazachstánu, nedaleko Arkalyku.[5]

Dva roky po letu se věnoval popularizaci prvního kosmického letu Rakušana, poté ze státních služeb odešel.[1] Od začátku roku 1994 pracoval ve společnosti Rockwell, kde se věnoval rozvoji programů spolupráce s evropskými a ruskými partnery společnosti. Po přechodu Rockwellu do Boeingu zastával i zde funkci ředitele pro mezinárodní spolupráci (Director for International Business Development), roku 1999 se stal evropským zástupcem Space & Communications Group Boeingu a ředitelem Boeingu pro Rakousko. Roku 2002 stanul v čele rakouské společnosti Berndorf Band GesmbH & Co, od počátku roku 2008 je členem její správní rady.[3]

Odkazy

Reference

  1. IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2011-7-11 [cit. 2012-02-10]. Kapitola Franz Viehböck. [Dále jen Ivanov]. Dostupné online. (rusky)
  2. Encyclopædia Britannica Online. Franz Viehböck [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2012-02-10]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Dipl. Ing. Franz Viehböck [online]. Wien: [cit. 2012-02-10]. Kapitola Biografie. Dostupné online. (německy, anglicky)
  4. Ivanov. Rev. 2007-4-19 [cit. 2012-02-10]. Kapitola Набор космонавтов в Австрии по программе AustroMir.
  5. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2001-11-4 [cit. 2012-02-10]. Kapitola Sojuz TM-13. Dostupné online.

Literatura

  • VIEHBÖCK, Franz; LOTHALLER, Clemens. Austromir 91, der osterreichische Schritt ins Raumzeitalter. Bad Sauerbrunn: Edition Tau, 1991. 217 s. ISBN 3900977275, ISBN 9783900977276. (německy)

Externí odkazy

  • Dipl. Ing. Franz Viehböck [online]. Wien: [cit. 2012-02-10]. Osobní stránky. Dostupné online. (německy, anglicky)
  • RÖSSLER, Erwin. AustroMir-91 [online]. 2005 [cit. 2012-02-10]. Web věnovaný programu a letu AustroMir 91. Dostupné online. (německy, anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.