Franz Keil (politik)
Franz Keil (23. prosince 1830 Mittersill[1] – 25. června 1909 Salcburk[1][2][pozn 1]) byl rakouský právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Dr. Franz Keil | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1871 – 1897 | |
Poslanec Salcburského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1871 – 1902 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci) (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
Narození | 23. prosince 1830 Mittersill Rakouské císařství |
Úmrtí | 25. června 1909 Salcburk Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Univerzita Innsbruck |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
V roce 1853 maturoval na státním gymnáziu v Salcburku. V letech 1853–1857 studoval práva na Univerzitě v Innsbrucku. V roce 1859 získal titul doktora práv. Téhož roku nastoupil jako auskultant k okresnímu soudu do tyrolského Silzu. Od roku 1860 byl praktikantem u zemského soudu v Innsbrucku a v letech 1861–1868 advokátním koncipientem v Salcburku. Následně od roku 1869 až do své smrti 1909 vykonával profesi soudního a dvorního advokáta v Salcburku.[1]
Byl veřejně a politicky činný. V roce 1873 se stal předsedou liberálního spolku v Salcburku. Od roku 1871 byl poslancem Salcburského zemského sněmu. Zůstal jím až do roku 1902. Zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, pouze ve volebním období 1878–1884 byl poslancem za městskou kurii (obvod město Salcburk). V letech 1872–1889 a 1898–1901 byl náhradníkem zemského výboru, v letech 1889–1897 a 1901–1902 řádným členem zemského výboru. Patřil k německým liberálům (tzv. Ústavní strana).[1]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam ho poprvé vyslal zemský sněm v roce 1871 (Říšská rada byla tehdy ještě volena nepřímo zemskými sněmy). Zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor v Salcbursku. Uspěl i v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii obchodních a živnostenských komor a městskou v Salcbursku. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[3] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Franz Keil, advokát, bytem Salcburk.[4]
V roce 1879 se uvádí jako ústavověrný poslanec.[5] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[6] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[7] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[8] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[9] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[10] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[11]
Byl mu udělen Řád Františka Josefa. Město Mittersill mu udělilo čestné občanství.[2] Zemřel v červnu 1909 po několikatýdenním onemocnění.[2]
Odkazy
Poznámky
- V encyklopedii "... dem Kaiser Treue und Gehorsam ...": Ein biografisches Handbuch der politischen Eliten in Salzburg 1861 bis 1918 uváděno, že zemřel 27. června 1909, ale dobový tisk přinesl nekrology již 26. června s tím, že dotyčný zemřel den předtím.
Reference
- VOITHOFER, Richard. "... dem Kaiser Treue und Gehorsam ...": Ein biografisches Handbuch der politischen Eliten in Salzburg 1861 bis 1918. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2011. 200 s. Dostupné online. ISBN 978-3205786375. S. 73. (německy)
- Salzburger Chronik. Červen 1909, čís. 142, s. 12. Dostupné online.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=217&size=45
- Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
- Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
- Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.