Franz Josef Zoffl

Narodil se roku 1853. V matrice je uveden jako Franz Josef Zoffel z domu čp. 3 v Kunčině, syn Josefa Zoffela, majitele svobodného dvora, a Viktorie rozené Tinkl.[1] Byl pak sám majitelem svobodného dvora v Kunčině (Kunzendorf).[2] Uvádí se i jako starosta obce.[3] Rodina Zofflů patřila mezi starobylé místní rody. Od počátku 18. století vlastnili trvale zdejší svobodný dvůr.[4] Příbuzensky byli propojeni i s významným německým agrárním politikem z Hřebečska Franzem Peschkou. Jeho první manželkou se totiž v roce 1882 stala Theresia Zoffl, dcera majitele svobodného dvora v Kunčině Josefa Zoffla. Po její smrti v roce 1885 se Peschka oženil s její sestrou Emilií Zoffl.[5] Franz Josef Zoffl byl bratrem Theresie a Emilie.[6][1]

Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1902 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Třebová, Svitavy, Jevíčko.[7] V roce 1902 se uvádí jako všeněmecký kandidát. Porazil německého liberála Ferdinanda Weigla.[8] Šlo o Freialldeutsche Partei (Svobodná všeněmecká strana, později oficiálně Deutschradikale Partei neboli Německá radikální strana). Již v roce 1903 se ale v stranickém tisku uvádí, že poslanec Zoffl se od Svobodné všeněmecké straně odklonil a přešel ke konkurenčnímu Všeněmeckému sjednocení (Alldeutsche Vereinigung) okolo Georga von Schönerera.[9]

Neúspěšně za všeněmce kandidoval ve volbách do Říšské rady roku 1907.[10]

Roku 1906 byl odsouzen za těžké ublížení na těle na tři měsíce do žaláře. Šlo o incident, kdy na Zofflův statek dorazil v srpnu 1905 inženýr Votava kvůli kontrole parního kotle. Zoffl se s ním dostal do potyčky, přičemž mu vulgárně nadával český lumpe, česká svině, darmožroute apod.[2]

V roce 1916 zaznamenal německý tisk, že svobodný dvůr bývalého poslance Zoffla v Kunčině koupila česká banka.[11]