Franz Hantschel

MUDr. Franz Hantschel (4. října 1844, Chotovice u Nového Boru – 23. února 1940, Vídeň) byl český, německy píšící lékař a vlastivědný pracovník.

Franz Hantschel
Narození4. října 1844
Chotovice
Úmrtí23. února 1940 (ve věku 95 let)
Vídeň
Povoláníhistorik, spisovatel a lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Studium

Po školních letech v obecní jednotřídce se dostal do nedalekého Nového Boru na tamní piaristické učiliště, kde byla kreslířská škola pro skláře, řezbáře a pozlacovače rámů. Na přímluvu vzdáleného příbuzného Ferdinanda Hölzela, profesora na českolipském gymnáziu se z Nového Boru dostal na gymnázium a to do stejné třídy, kde byl i jeho později dlouholetý přítel Anton (Antonín) Paudler. Oba maturovali v roce 1864, pak se jejich cesta na řadu let rozdělila.[1]

Léta u vojska

Chudý Franz vstoupil do armády a byl, zas na přímluvu, poslán do Vídně, kde vystudoval medicínu na Josefské akademii. Za tuto možnost se musel upsat k 10 letům služby u armády. Promoval 5. dubna 1870 a stal se doktorem všeobecné medicíny. Nastoupil jako vojenský lékař do posádky ve Lvově, o rok později byl převelen k pluku č.5 u Radeckého husarů a s ním se dostal až k Vídni. Pak sloužil ve Znojmě a Brně. V roce 1874 byl poslán na frontu do Bosny, kde strávil rok služby, započítávaným mu kvůli válce za roky dva. Tím získal možnost z armády odejít.[2]

Česká Lípa

Od roku 1879 byl praktickým lékařem v České Lípě, kde si otevřel ordinaci. Vedle svého povolání se věnoval místopisu severních Čech. Byl společně s přítelem Paudlerem členem spolku Nordböhmischen Excursions-Clubs, redigoval i jeho časopis Mitteilungen. Vlastivědné bádání ho natolik pohltilo, že v roce 1884 lékařskou praxi zanechal a koupil si tiskárnu místních novin Leipaer Zeitung. Jako podnikatel však neuspěl, věnoval se bádání v krajině od Labe až k Ještědu a psaní.[3]

Praha a Vídeň

V roce 1892 (či 1897) se přestěhoval do Prahy za svým synem, kde ve svých bádáních a psaní pokračoval. V roce 1907 se odstěhoval se synem do Lince a konec života strávil ve Vídni. Problematice severních Čech se věnoval nadále i na dálku, psal až do svých 85 let. Zemřel v roce 1940 ve věku 96 roků.[4]

Dílo

Napsal několik průvodců po severočeských místech (Českolipsko, Dubá, Chotovice u Nového Boru, Lužické hory a další). Je rovněž autorem prvního soupisu archeologických lokalit v severních Čechách.

  • Bad Kottowitz bei Haida und seine Umgebung (Lázně Chotovice a jejich okolí), 1880
  • Nordböhmischer Touristen-Führer (Severočeský turistický průvodce)
  • Botanischer Wegweiser im Gebiete des Nordböhmischen Excursions-Clubs, 1890
  • Heimatkunde des politischen Bezirkes B.-Leipa, 1904
  • Dr. F. Hantschel’s Kammweg-Führer von der Jeschkenkoppe bei Reichenberg bis zum Rosenberge bei Tetschen mit Berüchsichtigung der anschliessenden Kammwege 1905
  • Die Felsenburg Alt-Bürgstein (gennant Einsiedlerstein) in der Bürgstein-Schwoikaer Schweiz nebst der Felsenburg Alt-Schwoika, der Bergveste Pihl und den Sommerfrischen Bürgstein, Schwoika, Bad Kottowitz
  • Das Hirschberger und Daubaer Land, 1931
  • Leipaer Touristen-Führer mit einem umfassenden Verzeichnisse von Halbtags- und Ganztags-Ausflügen auf den in Leipa einmündenden Eisenbahnlinien, 1934

Odkazy

Reference
  1. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Botanik Franz Hantchlel, s. 179.
  2. Máchův kraj, str. 179
  3. Máchův kraj, str. 179
  4. Máchův kraj, str. 179

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.